112 C 25/2021-73 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 160,93 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 28. 7. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalovaným byla dne 27. 3. 2017 sjednána smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a žalovaný měl úvěr splácet spolu s úrokem v výši 8,5 % měsíčně ve sjednaných splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaný smlouvu podepsal unikátním kódem, přičemž před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný načerpal 10 000 Kč, avšak úvěr nesplatil. Věřitel tak má právo na úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně od 5. 4. 2017 do dne splatnosti 27. 7. 2017 ve výši 3 160,93 Kč, jakož i na úhradu účelně vynaložených nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 500 Kč. Pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy postoupil původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2019 [právnická osoba] a tato společnost ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že tato měla být uzavřena mezi věřitelem [příjmení] [příjmení] p.l.c. a žalovaným dne 27. 3. 2017 a dle ní měl věřitel poskytnout klientovi úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč jako neúčelový bezhotovostní nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání splácené částky, úvěrová sazba činila 8,5 % měsíčně a žalovaný byl oprávněn peníze z úvěru čerpat po dobu trvání smlouvy, která byla sjednána na dobu neurčitou, a to na základě jeho žádosti učiněné prostřednictvím webových stránek věřitele nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele, přičemž věřitel se zavázal peníze poskytnout na bankovní účet klienta, který sdělil při podání žádosti o úvěr. Smlouva obsahuje i důsledky prodlení klienta, a to mj. 250 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splácením kterékoli částky, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a úroky z prodlení v zákonem stanovené výši. Pokud jde o žalovaného, tento je zde identifikován svým rodným číslem, bydlištěm, telefonním kontaktem a emailem. Dle smlouvy jsou nedílnou součástí této smlouvy Obchodní podmínky účinné od 1. 12. 2016, z nichž soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] p.l.c. v nich upravuje mj. uzavírání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek společnosti, a to tak, že žádost o uzavření první smlouvy činí klient prostřednictvím webových stránek a o uzavření každé další smlouvy prostřednictvím svého účtu s tím, že na základě této žádosti společnost posoudí úvěruschopnost klienta a žádost buď schválí, odmítne nebo nabídne klientovi uzavření jiné smlouvy. Podáním žádosti klienta uzavření první smlouvy se klient zavazuje do 24 hodin za dat platební příkaz, na základě kterého dojde k převodu 1 Kč z účtu, jehož je majitelem a z něhož bude hradit dluhy vůči společnosti na bankovní účet společnosti viz. bod 5.1. smluvních podmínek. Tyto obchodní podmínky dále upravují podrobně, jakým způsobem je možno čerpat produkty, které nabízí tento věřitel. 4. Z potvrzení vystaveného dne 27. 3. 2017 [právnická osoba] soud zjistil, že bylo potvrzeno, že z účtu [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. byla dne 27. 3. 2017 odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 10 000 Kč pod [variabilní symbol]. 5. Z listiny označené„ [jméno] application info“ soud zjistil, že toto obsahuje osobní údaje o žalovaném, včetně čísla účtu [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 mezi [právnická osoba] ze dne 28. 12. 2019 má soud za prokázáno, že touto smlouvou byly [právnická osoba] služby postoupeny pohledávky postupitele s příslušenstvím, přičemž z přílohy k této smlouvě vyplývá, že pohledávka za žalovaným z tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru v této příloze evidována není. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 má soud za prokázáno, že touto smlouvou byly [právnická osoba] postoupeny žalobkyni pohledávky specifikované v příloze k této smlouvě, avšak ani v této příloze není pohledávka za žalovaným označena. 8. Z ostatních listinných důkazů (faktury vystavené [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., popř. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2020 zaslané žalovanému žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené s původním věřitelem spol. [příjmení] [příjmení] p.l.c., přičemž tato zásilka mu byla zaslána doporučeně. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy mezi původním věřitelem [příjmení] [příjmení] p.l.c. a žalovaným, avšak soud má za to, že tato skutečnost v řízení prokázána nebyla. Především nebyl naplněn kontraktační proces předvídaný v obchodních podmínkách vydaných původním věřitelem, tedy že by došlo k žádosti žalovaného o uzavření smlouvy a následně převodu 1 Kč z bankovního účtu žalovaného na účet původního věřitele, tak jak je uvedeno v bodě 5.1. těchto obchodních podmínek. Smlouva, kterou žalobkyně soudu předložila, neobsahuje žádný podpis, ať již žalovaného, popř. zástupce věřitele a stejně tak není podepsána příslušným unikátním identifikačním kódem, jak je tvrzeno v žalobě. Je pravdou, že obsahuje osobní údaje žalovaného, nicméně tato skutečnost neznamená, že to byl právě žalovaný, kdo chtěl do smluvního vztahu s původním věřitelem vstoupit. Nebyla tedy prokázána existence smluvního vztahu vyplývajícího z ust. § 1824 a § 2395 a násl. občanského zákoníku, tedy existence úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Soud se proto zabýval tím, zda plnění není možno žalobkyni poskytnout z jiného právního důvodu a dospěl k závěru, že nikoli. V řízení totiž nebylo prokázáno ani to, že by částka 10 000 Kč, která je předmětem žaloby, byla žalovanému fakticky poskytnuta na jeho bankovní účet, neboť z výpisu z potvrzení o provedené platbě na účet zde označený, který je současně uveden jako účet žalovaného v listině označené jako„ [jméno] application info“ není možno učinit závěr o tom, že tento bankovní účet je skutečně bankovním účtem žalovaného a že to byl žalovaný, kdo by se na úkor původního věřitele obohatil. Důkaz o tom, že vlastníkem či disponentem bankovního účtu je žalovaný, popř. doklad o zaplacení ověřovacího poplatku z tohoto účtu nebyl v daném případě žalobkyní navržen. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně také není aktivně legitimována k vymáhání tvrzené dlužné částky, a to z toho důvodu, že nebylo prokázáno platné postoupení smlouvy ve smyslu ust. § 1879 o. z., neboť pohledávka za žalovaným není specifikována v příloze k smlouvě o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba], ani v následně uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek mezi touto společností a žalobkyní. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem náležitě poučena o potřebě doplnění tvrzení a navržení dalších důkazů ohledně vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, popř. skutečnosti, že žalovaná částka byla skutečně žalovanému poskytnuta, jakož i k prokázání aktivní legitimace žalobkyně. Toto poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje zásadně u jednání. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána existence smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ani případný závazek z mimosmluvní odpovědnosti žalovaného (např. z titulu vydání bezdůvodného obohacení) soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl, aniž by se zabýval opodstatněností dalších v žalobě uplatněných nároků (zejména na smluvené úroky a náklady na upomínání). 11. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly.