117 C 344/2021-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2021 a doplněnou dne 23. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 219 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 29. 10. 2020 distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku v celkové výši 15 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázala čerpaný úvěr splácet ve splátkách splatných vždy do konce každého měsíce, a to ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně ve výši 300 Kč. Žalovaný byl povinen zaplatit i poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. ve výši 3 000 Kč, který se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu, součástí jistiny se ke stejnému okamžiku stal i úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně, který byl účtován za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. V případě zesplatnění úvěru byl sjednán úrok 8 % ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Celková výše vyúčtovaných úroků činí 8 856 Kč. Žalovaný do podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho, dostal se se splácením úvěru do prodlení po dobu delší než 2 měsíce a dle bodu 6.5 smlouvy se tak úvěr stal bez dalšího splatným a žalobkyně má právo požadovat po žalovaném splacení celé dlužné částky. Žalovaný je v prodlení od 1. 2. 2021. Současně žalobkyni vznikl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, tyto žalobkyně požaduje ve výši 363 Kč. Žalovaný žalobkyni po zesplatnění úvěru na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný tedy žalobkyni dosud dluží částku v celkové výši 27 219 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 6. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Soud učinil na základě provedených důkazů tento závěr o skutkovém stavu: Dne 29. 10. 2020 vypracovala žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo], ve které je jako úvěrující označena žalobkyně a jako klient označen žalovaný, a to jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, emailem a číslem mobilního telefonu a číslem účtu č. [bankovní účet]. Jako předmět smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč s tím, že klient není úvěr povinen čerpat. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného, a to ani v elektronické podobě (prokázáno vyhotovením smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 29. 10. 2020). Dne 30. 10. 2020 zaslala žalobkyně ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč by s poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]“. Výzvou ze dne 6. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky v celkové výši 27 219 Kč s příslušenstvím do 10. 6. 2021, výzva byla žalovanému odeslána téhož dne (prokázáno Výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou ze dne 6. 5. 2021 a podacím archem ze dne 6. 5. 2021). Z dalších doložených listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 4. V daném případě má soud za to, že žaloba není důvodná. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázala jej vrátit žalobkyni spolu se sjednaným poplatkem a úrokem a v případě prodlení rovněž s účelně vynaloženými náklady sjednanými v paušální výši. Žalobkyně však neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo. Předložené vyhotovení smlouvy postrádá podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Smlouvu o úvěru je možno uzavřít v jakékoliv formě, ať písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Toto však prokázáno nebylo. Pokud by žalovaný listinu podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, je z hlediska dokazování podstatné prokázat jednak identitu jednající osoby a jednak integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu, přičemž dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě však prokázáno nebylo. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ani v jiné formě, než písemné. Žalobkyně předložila soudu kopii poslední strany smlouvy označené datem 29. 10. 2020, kde se nachází podpis žalovaného, z této poslední strany však není zřejmé, o jakou smlouvu se jedná a nebylo tedy možné tuto stranu ztotožnit s poslední stranou tvrzené smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy nemohou prokazovat ani výpisy k revolvingovému úvěru za období od 10. 10. 2020 do 12. 4. 2021, když tyto listiny vystavuje sama žalobkyně a neprokazují uzavření jakékoliv smlouvy. Navíc, že i kdyby bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, tak by bylo nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k absenci žalobkyně u jednání by však nebylo možno doplnit tvrzení a důkazy a smlouva by byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V řízení nebylo ani prokázáno poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Pokud jde o výpis z účtu žalobkyně, tak tento prokazuje zaslání finančních prostředků ze strany žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. Pokud je ve výpisu z účtu žalobkyně uvedeno jméno žalovaného, je to údaj, který zde uvádí sama žalobkyně, neznamená to však, že by se skutečně jednalo o účet vedený na jméno žalovaného. Toto by bylo nutno prokázat jiným důkazem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Jelikož žalovaná neprokázala svá tvrzení o uzavření platné úvěrové smlouvy mezi účastníky ani případný vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, byla žaloba soudem v celém rozsahu zamítnuta. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.