130 C 298/2021-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 638 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum] s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 092 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s kladným výsledkem schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr nesplatil, žalobkyně proto navíc požadovala sjednanou smluvní pokutu ve výši 546 Kč vypočtenou jako 0,1 % denně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaný učinil nesporným, že mezi ním a žalobkyní byla uzavřena tvrzená smlouva, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši 3 000 Kč, a že žalobkyni neuhradil ničeho. Uvedl, že v době uzavření smlouvy pobíral hornickou rentu ve výši 16 768 Kč, a příležitostně si přivydělával jako pomocný dělník, kdy si vydělal 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně. V té době žil sám, náklady na bydlení činily 12 300 Kč, platil výživné na dvě děti celkem ve výši 5 100 Kč měsíčně. V současné době žije s partnerkou, která je na mateřské, přibyla mu další vyživovací povinnost, pobírá minimální mzdu ve výši 15 200 Kč měsíčně a byla mu pozastavena výplata renty kvůli přezkoumání zdravotního omezení. Žalovaný požádal o možnost dluh splatit. Soud ze shodných tvrzení účastníků a předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru [číslo] kopie občanského průkazu, výpisu z účtu žalovaného, potvrzení banky o provedení tuzemské platby, výpisu žalobkyně, předžalobní výzvy a emailu, zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] téhož dne částku ve výši 3 000 Kč. [jméno] se žalovaný zavázal vrátit do 28 dnů, tj. [datum]. Žalovaný ve lhůtě splatnosti, ani později neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici údaje o stavu účtu žalovaného, a to že počáteční zůstatek na jeho účtu k [datum] a k [datum] byl záporný. K úhradě dluhu z uvedené smlouvy vyhotovila žalobkyně dne [datum] předžalobní výzvu, kterou odeslala téhož dne na mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru a v níž žalovaného vyzvala, aby dluh ze smlouvy o úvěru uhradil do 7 dnů od doručení výzvy. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný zápůjčku nevrátil. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, k tomuto tvrzení však nabídla informaci o záporných počátečních zůstatcích na účtu žalovaného k [datum] a k [datum]. Tato skutečnost odpovídá tvrzení žalovaného, že jeho jediným pravidelným příjmem byla renta ve výši 16 786 Kč, nepravidelně si přivydělával jako pomocný dělník částkou 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně, přičemž jeho měsíční výdaje na bydlení činily 12 300 Kč měsíčně a na výživném 5 100 Kč měsíčně. Z uvedeného soud dovodil, že žalobkyně posoudila schopnost žalovaného zápůjčku zaplatit nesprávně a smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 3 000 Kč, je žalovaný povinen vyplacenou částku v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni. Splatnost pohledávky nastala na základě předžalobní výzvy dne [datum] a ode dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % běžícím od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl. Žádost žalovaného o plnění ve splátkách soud nevyslyšel, neboť současné majetkové poměry žalovaného nejsou zárukou toho, že by byl schopen dluh splácet splátkami v rozumné a přiměřené výši. Žalovanému však nic nebrání v tom, aby žalobkyni o splátky požádal mimosoudně. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a poměrně ji rozdělil tak, že žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 65 %, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 627 Kč, což představuje 30 % z částky 2 089 Kč, v níž je zahrnut soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč a náhrada DPH ve výši 189 Kč.