130 C 402/2020-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 480 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 9. 12. 2019 postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne 3. 9. 2018, ve znění ze dne 15. 10. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Úvěr s příslušenstvím v celkové výši 24 600 Kč se žalovaný zavázal vrátit 14. 11. 2018. Úvěr byl žalovanému zaslán na bankovní účet, z něhož žalovaný předtím zaplatil původní věřitelce verifikační platbu ve výši 0,01 – 1 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný dluží na jistině 20 000 Kč a na úroku 3 100 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného požaduje žalobkyně dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od 15. 11. 2018 do 19. 11. 2019, kterou vypočetla do částky 7 380 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínky ve výši 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny od 15. 11. 2018 do 19. 11. 2019 ve výši 1 819,73 Kč a úrok z prodlení od 13. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 13. 1. 2021, ač řádně a včas předvolán, se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3. 9. 2018, smlouvy téhož čísla s datem 15. 10. 2018, obchodních podmínek a z výpisů z účtu [číslo] soud zjistil, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne 3. 9. 2018 uzavřena smlouva označená smlouva o úvěru [číslo]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že původní věřitelka poskytne žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] a že žalovaný vrátí úvěr spolu s úrokem, celkem částku 24 600 Kč, do 30 dnů od jeho poskytnutí na některý z ve smlouvě uvedených účtů, mimo jiné účet u [právnická osoba] Původní věřitelka zaslala ze svého účtu na účet žalovaného dne 3. 9. 2018 částku 20 000 Kč s poznámkou„ půjčka od Zaplo.cz [číslo]“. Ve smlouvě byla pro případ prodlení se zaplacením jakékoli části závazku sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek za náhradu nákladů za upomínání ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Ve smlouvě téhož čísla s datem 15. 10. 2018 byl oproti dřívější smlouvě sjednán jiný (menší) úrok a RPSN. Z tabulky KIZAP [číslo] soud nečinil žádná zjištění. Z upomínek ze dne 1. 12. 2018, 15. 12. 2018 a 26. 12. 2018 soud zjistil, že tyto byly původní věřitelkou vyhotoveny a je v nich výzva k úhradě dluhu sestávajícího z jistiny ve výši 20 000 Kč, zpracovatelského poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 600 Kč, smluvní pokuty a poplatků za upomínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 a oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 30 820 Kč včetně příslušenství. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 8. 1. 2020, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení oznámení. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že 28. 7. 2020 byla odeslána žalovanému výzva k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] v celkové výši 30 820 Kč. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla smlouvou ze dne 9. 12. 2019 postoupena v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne 3. 9. 2018. Po právní stránce posoudil soud tuto smlouvu dle jejího obsahu jako smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému dne 3. 9. 2018 částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 4 600 Kč do 3. 10. 2018. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona, podle něhož poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Žalobkyně netvrdila, že zkoumala v souladu s citovaným zákonným ustanovením bonitu žalovaného, ani nepředložila žádné důkazy, a protože se k jednání soudu nedostavila, nemohla být v tomto směru soudem ani poučena dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud proto předmětnou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona. Protože v řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému 20 000 Kč, které žalovaný nevrátil, má žalobkyně v souladu s ust. § 2993 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení ve stejné výši, tj. ve výši 20 000 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne 8. 1. 2020. Při předpokladu, že oznámení bylo doručeno žalovanému nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 13. 1. 2020, nastala splatnost v souladu s výzvou obsaženou v oznámení 10. dne od obdržení oznámení, tj. 23. 1. 2020. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši požadované v žalobě od 24. 1. 2020 a ve zbytku byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši 1 123 Kč. Žalobkyně měla v řízení 72 % úspěch, neúspěšná byla z 28 %. Přiznaná náhrada představuje 44 % z odměny zástupce žalobkyně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč, náhrady s tím souvisejících hotových výdajů ve výši 300 Kč, náhrady DPH ve výši 252 Kč a soudního poplatku ve výši 1 100 Kč (celkem 2 552 Kč).