106 C 150/2022-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 31. 1. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 630 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 18. 6. 2017, na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 100 Kč, splatné měsíčně. Pojištění zaniklo z důvodu neplacení ke dni 6. 11. 2020, přičemž žalovaná byla na možnost ukončení pojistné smlouvy upozorněna upomínkou o neuhrazeném pojistném. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu neuhrazeného pojistného ve výši 630 Kč za období od 18. 7. 2020 do 6. 11. 2020. Dále žalobkyně požaduje uhrazení částky 200 Kč jako nákladů za zaslání upomínky. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 22. 8. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). U jednání, jenž se věci konalo dne 28. 6. 2022, se žalovaná ve věci vyjádřila tak, že pojistnou smlouvu uzavřela. Následně ukončovala pobyt na adrese [ulice], kdy se stěhovala na novou adresu. To mohlo být někdy kolem června 2020. Na pojišťovně tehdy nahlásila novou adresu pro doručování a dále, že chce pojistnou smlouvu ukončit. Na novou adresu jí pak chodily složenky na zaplacení dalšího měsíce, to již ovšem nic neplatila, následně jí přišel dopis, že pojistná smlouva zanikla pro neplacení. Žalovaná pojistnou smlouvu vypověděla daleko dřív, takže pojistná smlouva neměla zaniknout k datu 5. 11. 2020, ale dřív. Žalobkyně se písemným podáním ze dne 14. 7. 2022 vyjádřila tak, že u žalované žádnou výpověď pojistné smlouvy neeviduje, a pokud tvrdí, že pojistnou smlouvu vypověděla, nechť tuto skutečnost prokáže. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 17. 6. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 18. 6. 2017, na dobu neurčitou. Předmětem pojištění bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 100 Kč ročně, splatné měsíčně vždy k 18. dni kalendářního měsíce roku. Měsíční splátka činila 175 Kč. Dle sazebníku poplatků poplatek za upomínku dlužného pojistného byl stanoven ve výši 200 Kč. Dopisem ze dne 16. 11. 2020 vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě neuhrazeného pojistného s tím, že pokud pojistné nebude uhrazeno, dojde uplynutím lhůty k zániku pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 16. 11. 2020 sdělila žalobkyně, že došlo k ukončení pojistné smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě neuhrazeného pojistného. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 19. 1. 2022 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky z pojistné smlouvy s poučením o případném soudním vymáhání dluhu. Upomínka byla odesílána dne 20. 1. 2022. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí bylo v plném rozsahu vyhověno. Uzavřením pojistné smlouvy vznikl mezi účastníky právní vztah, v důsledku kterého vznikla žalované povinnost hradit řádně a včas sjednané splátky pojistného. Žalovaná nezaplatila pojistné, v důsledku toho došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 6. 11. 2020 pro neplacení pojistného a žalobkyni vzniklo právo na úhradu neuhrazeného pojistného za období od 18. 7. 2020 do 6. 11. 2020 v celkové výši 630 Kč. Pokud žalovaná uváděla, že pojistnou smlouvu vypověděla a pojistná smlouva tak zanikla dřív, než tvrdí žalobkyně, pak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádný důkaz. Jednání ve věci konaném dne 22. 8. 2022 se neúčastnila, ze strany soudu jí nemohlo být dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o prokázání tvrzení o výpovědi pojistné smlouvy a jejím ukončení k dřívějšímu datu. Žalovaná tak neprokázala dřívější zánik pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání pojistného za shora uvedené období v celkové výši 630 Kč. Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 89/2012 Sb. ust. § 2758 a násl. o. z. Nárok na příslušenství vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhá příslušenství od 19. 10. 2020, pak zcela oprávněně, neboť k tomuto datu byla žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku. Současně je důvodný i nárok na úhradu částky 200 Kč, jenž představuje náklady za upomínku. Žalovaná připustila, že jí ze strany žalobkyně byla zaslána upomínka o úhradu nezaplacené částky. Náklady na upomínání jsou stanovené sazebníkem poplatků ve výši 200 Kč. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1, 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b odst. 1 bod 1, odst. 5 v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány tři úkony, a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.