106 C 390/2021-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 21. 9. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 027 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným prostřednictvím sítě internet (tj. prostředků komunikace na dálku) dne 25. 2. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen do 16. 3. 2016. Žalovaný se zaregistroval zadáním osobních údajů na webové stránky původního věřitele. Žalovaný dokončil registraci zadáním bezpečnostní SMS. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, byla žalovanému schválena žádost o poskytnutí konkrétního spotřebitelského úvěru, kdy byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč se splatností 16. 3. 2016. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 027 Kč splatný 16. 3. 2016. Úvěr nebyl dosud uhrazen, žalovaný byl upomínán, ze strany žalovaného nebyly provedeny žádné platby, dluh činí celkem 6 027 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 13. 4. 2021 předžalobní výzva k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 12. 1. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně ani žalovaný svou neúčast neomluvili. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud v dané věci provedl dokazování a vzal za prokázáno: z listiny označené formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že v listině jako věřitel je označen [právnická osoba], dále je popsán úvěr, kdy se jedná o neúčelový úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru, sjednaný na dobu určitou, ve výši 5 000 Kč. Splatnost úvěru spolu s poplatkem ve výši 1 027 Kč je stanovena jednorázově dne 16. 3. 2016 v celkové výši 6 027 Kč Tyto informace byly vyhotoveny dne 24. 2. 2016. Dále formulář obsahuje prohlášení o poskytnutí informací, jejich vysvětlení a seznámení s informacemi, prohlášení je datováno 24. 2. 2016 s označením [celé jméno žalovaného], narozen 4. 9. 1983, klientské [číslo] dále je uvedeno, že klient smlouvu podepsal elektronicky společnosti [právnická osoba], na internetových stránkách. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal soud za prokázáno, že byla vyhotovena s označením smluvních stran [právnická osoba], jako společnost a [jméno] [příjmení] jako klient - úvěrovaný, přičemž byl dále označen datem narození, rodným číslem, trvalým bydlištěm, doručovací adresou, číslem OP, číslem mobilního telefonu, emailem a číslem bankovního účtu. Smluvní strany uzavírají smlouvu o úvěru, jehož výše je 5 000 Kč, úvěr je poskytován dne 25. 2. 2019, poplatek za úvěr je 1 027 Kč Smlouva obsahuje všeobecné obchodní podmínky, smluvní sankce, ceník úkonů/poplatků. Datována je 24. 2. 2016, podepsána za právního předchůdce žalobkyně a za žalovaného je opatřena označením [celé jméno žalovaného], [datum narození], klientské [číslo] označením, že smlouvu klient dopsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba], na internetových stránkách. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků vzal soud za prokázáno, že dne 25. 2. 2019 byla poskytnuta částka 5 000 Kč žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobkyní dne 3. 3. 2021 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je dohoda smluvních stran o postoupení pohledávek vzniklých ze smlouvy o zápůjčce specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaného – [celé jméno žalovaného]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba], oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] v celkové výši 10 902 Kč na žalobkyni. Zároveň je žalovaný vyzýván k úhradě této ve prospěch nového věřitele. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval uvedeného dne žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 10 902 Kč vzniklé ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 2. 2016 mezi společností [právnická osoba], a žalovaným. Pohledávka má být uhrazena ve lhůtě do 3 dnů včetně nákladů a sankcí s upozorněním na případné soudní řízení. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla dne 13. 4. 2021 odesílána korespondenci na adresu [adresa]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 25. 2. 2016 byla vyhotovena listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] mezi smluvními stranami [právnická osoba], a žalovaným, kdy tito uzavírají smlouvu o úvěru s celkovou výši 5 000 Kč, se splatností 16. 3. 2016 a poplatkem za poskytnutím úvěru ve výši 1 027 Kč Smlouva je opatřena podpisem za [právnická osoba], a žalovaný [celé jméno žalovaného], je označen datum narození 4. 9. 1983, číslem klienta [číslo] a je uvedeno, že klient smlouvu podepsal elektronicky společnosti [právnická osoba], na internetových stránkách. Dne 24. 2. 2019 byla vyhotovena listina označená formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dne 3. 3. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a žalobkyní, kdy předmětem postoupení je pohledávka za žalovaným. Dne 13. 4. 2021 bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele, ve kterém oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Výzvou ze dne 13. 4. 2021 a odesílanou dne 13. 4. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 10 902 Kč a příslušenství vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 2. 2016 mezi společností [právnická osoba], a žalovaným. Pohledávka má být uhrazena do 3 dnů. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne 25. 2. 2016. Soud má za to, že toto z předložených listin neplyne, neboť předložená smlouva o úvěru neprokazuje toto tvrzení žalobkyně. Soudu byla předložena v písemném vyhotovení smlouva o úvěru [číslo] která ovšem za úvěrovaného – žalovaného neobsahuje podpis, pouze označení jména a příjmení, data narození, označení klientského čísla a uvedení, že smlouva byla podepsána elektronicky v systému společnosti [právnická osoba], na internetových stránkách. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, neprokázala ani přidělení konkrétního klientského čísla žalovanému. Jiné důkazy prokazující uzavření smlouvy ze strany žalobkyně soudu nebyly předloženy. Žalobkyně se neúčastnila soudního jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě předložit důkazy k tvrzení ohledně uzavření smluvního vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na jednání. Soud má tedy za to, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nedošlo. Dále se soud zabýval skutečností, zda nárok uplatněný žalobkyní lze posoudit z titulu mimosmluvního nároku jako bezdůvodné obohacení. Soud má za to, že žalobní požadavek žalobkyně nelze posoudit ani ve smyslu plnění z titulu bezdůvodného obohacení, neboť rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by na bankovní účet žalovaného původní věřitel převedl peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně předložila soudu listinou označenou jako potvrzení o odeslání finančních prostředků, dle které měly být dne 25. 2. 2019 odeslány finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Z této listiny ovšem nevyplývá, že finanční prostředky byly zaslány na účet žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že finanční prostředky byly poskytnuty na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by účet takto číselně označený byl účet žalovaného a že by na něj byly poukázány finanční prostředky. Žalobkyně se neúčastnila soudního jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě konkretizace důkazu k poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na jednání. Soud má tedy za to, že nárok uplatněný žalobkyní nelze posoudit z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno, že se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žaloba byla tak zamítnuta v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.