108 C 397/2021-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 12 926 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 23. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 526 Kč, to vše ve sjednaných týdenních splátkách ve výši 346 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 3. 12. 2016. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrdil, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. Ze Smluvních podmínek společnosti [právnická osoba] pak dále plyne, že zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, nadále dluží částku 12 926 Kč, neboť zaplatila pouze 2 600 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Od data postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení celkem částky 12 926 Kč, kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 23. 1. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 526 Kč, a to v 44 týdenních splátkách po 346 Kč a poslední splátce ve výši 302 Kč s tím, že první splátka bude splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 9 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek je také prohlášení žalované, že poskytla přesné, úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet zápůjčku a že je schopna tuto zápůjčku splatit. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek. Dne 23. 1. 2016 je datována zákaznická karta žalované, v níž je uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná, má příjem pouze z dávek poskytovaných státem ve výši 10 130 Kč měsíčně, za bydlení v nájemním bydlení vynaloží 4 000 Kč, má výdaje na telefon a další splátky ve výši 2 004 Kč a výdaje na domácnost ve výši 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 24. 6. 2019, které bylo žalované odesláno dne 17. 7. 2019. Žalovaná byla zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni do 10 dnů od doručení oznámení. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a podacího lístku. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel zapůjčil žalované částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 45 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. V zákaznické kartě uvedené údaje by musely při vynaložení odborné péče vzbudit u věřitele pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr. Ostatně rozdíl tam uvedených příjmů a výdajů je 1 126 Kč, přitom sjednané splátky ze smlouvy činily 1 384 Kč měsíčně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalované částku 9 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 2 600 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 6 400 Kč, neboť žalovaná částku 2 600 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 29.7.20219 v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta. 4. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila, což odůvodnila zásadou procesní ekonomie, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Pro případ, že soud shledá, že na základě dosud tvrzených a doložených skutečností nelze žalobě vyhovět, však žádala, aby jednání bylo odročeno a žalobkyně vyzvána k jejich doplnění. 5. K této žádosti žalobkyně soud uvádí následující. Poučení o potřebě dalších tvrzení či dokazování ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. lze poskytnout do okamžiku kon