109 C 199/2022-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 31 835,8 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 480,14 Kč od 18. 9. 2018 do 7. 2. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 235,75 Kč od 16. 10. 2018 do 7. 2. 2019, úrok 4,4 % ročně z pohledávky 31 835,8 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 31 835,8 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 17. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě této smlouvy pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Dne 6. 4. 2018 žalovaný uničil právní předchůdkyni žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o úvěru, tato návrh dne 10. 4. 2018 přijala a žalovanému byl poskytnut úvěr 33 768 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný dluží na jistině 31 835,80 Kč, na úrocích z úvěru 480,14 Kč a zákonných úrocích z prodlení 235,75 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne 6. 4. 2018 obdržela tento návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru s tím, že úvěr má činit 33 768 Kč. 4. Z akceptace návrhu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 10. 4. 2018 návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru přijala. 5. Ze souhrnného výpisu k úvěru soud zjistil, že žalovaný celkově z titulu smlouvy o úvěru uhradil částku 2 572,57 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle přílohy k této smlouvě součástí postoupení byla také pohledávka za žalovaným. 7. Pokud se týká aktivní legitimace, tuto soud posoudil dle ustanovení § 1879 o. z., když žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek a příloh k této smlouvě ze dne 17. 12. 2021 prokázala, že pohledávka za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvu o úvěru. Toto bylo prokazováno návrhem na uzavření smlouvy ze strany žalovaného a přijetím návrhu ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným řádně prověřovala jeho solventnost dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla u jednání poučena, tvrzení však nedoplnila, žádné návrhy na prokázání tvrzení nenavrhla. S ohledem na shora uvedené, je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 33 768 Kč, tento z částky uhradil 2 572,57 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi těmito částkami a to 31 195,43 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Upomínka ze dne 4. 1. 2022 byla dle výsledku sledování zásilky dána k poštovní přepravě stejného dne. Žalovaný je tak povinen plnit 12. 1. 2022, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se však žalobkyně domáhala úroku nižšího, soud nemůže překročit žalobní návrh a úrok byl přiznán ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení, když procesní neúspěch žalobkyně je v poměrně nepatrné části. Tyto náklady řízení sestávají z částky 1 500 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály à 100 Kč, za účast u jednání byla přiznána odměna ve výši 2 380 Kč dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k tomuto úkonu jeden režijní paušál za 300 Kč. Náhrada za promeškaný čas při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět činí 800 Kč za 8 půlhodin po 100 Kč, cestovné bylo přiznáno ve výši 3 347 Kč (vzdálenost 364 km, paušální náhrada 4,70 Kč, kombinovaná spotřeba paliva 10,1 l na 100km a cena paliva 44,50 Kč za jeden litr). Z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně ve výši 1 811,70 Kč. Na nákladech byl také přiznán zaplacený soudní poplatek 1 274 Kč.