109 C 351/2021-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 21 828,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 552,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 766,09 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 176,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 12 176,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 16. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč. Tento se s touto částkou zavázal uhradit úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 652 Kč a 4 127 Kč za vedení účtu a komfortní splácení. Žalovaný však nehradil řádně a včas, když uhradil pouze 4 038 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 552,50 Kč je vypočten jako zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 176,48 Kč od 17. 9. 2019 do 18. 12. 2020 a kapitalizovaný úrok ve výši 2 766,09 Kč je vypočten jako úrok ve výši 29 % ročně z částky 12 176,48 Kč od 12. 3. 2020 do 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek, přičemž ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pod [číslo] byla postoupena pohledávka za žalovaným. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 1. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč, tento se zavázal uhradit spolu s výše uvedenou částkou 2 504 Kč úrok, 5 652 Kč poplatek za administrativní činnost a 4 127 Kč poplatek za vedení účtu a komfortní splácení. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, poslední splátka měla činit 382 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 16. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod III. stupně, má základní vzdělání, je svobodný, jeho příjem činí 10 601 Kč. Dále je uvedeno, že další čisté příjmy domácnosti činí 26 000 Kč, u výdajů je uvedeno, že odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč, nic dalšího k výdajům uvedeno není. 6. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle ustanovení § 1879 o. z. dne 18. 12. 2020 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena také pohledávka za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně předložila pouze kartu zákazníka, ve které jsou uvedeny údaje sdělované žalovaným. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bod 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Také údaje, které jsou v kartě uvedeny, budí pochybnosti o solventnosti žalovaného, který je invalidním důchodcem, pobírá invalidní důchod III. stupně, příjem činí 10 601 Kč. Odkazování na další příjmy domácnosti ve výši 26 000 Kč nemůže vést k závěru, že žalovaný má dostatek finančních prostředků, když oprávněným a povinným z uzavřené smlouvy je pouze žalovaný, nikoli třetí osoby. Také nebyly zjištěny pasiva, tedy výdajová stránka u žalovaného. Smlouva o zápůjčce je tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná, když žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč, jak bylo prokázáno, z tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 4 038 Kč. Při odečtení již uhrazené částky byl žalovaný tak zavázán k vydání částky 9 962 Kč (14 000 Kč mínus 4 038 Kč). Pokud jde o splatnost, tuto soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu je ze dne 6. 1. 2021 a dle podacího lístku byla dána k poštovní přepravě 25. 1. 2021. Žalovaný je povinen plnit nejpozději 2. 2. 2021, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.