111 C 361/2022-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 7. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 49,56 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do evidence České pošty, tuto povinnost splnil a tím mu vznikla zároveň povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené zákonem. Žalovaný však svou zákonnou poplatkovou povinnost řádně neplnil a na televizních poplatcích dluží žalovanou částku. K úhradě dlužné částky byl písemně vyzván, avšak svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnil. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022, uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a společnosti [právnická osoba] Smlouva je uložena v registru smluv pod ID smlouvy [číslo]. Vzhledem k tomu, že je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, domáhá se žalobkyně rovněž přiznání úroků z prodlení v žalobě specifikovaných. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně i v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku u České pošty v listopadu 2019, k odhlášení nedošlo, v době za červenec 2021 a následně od října 2021 do února 2022 nezaplatil televizní poplatek v částce 135 Kč měsíčně a neučinil tak ani po písemné výzvě žalobkyně odeslané na adresu žalovaného. Žalobkyně dne 29. 4. 2022 písemně uzavřela Rámcovou dohodu o poskytování služeb jako objednatel s [právnická osoba], [IČO] jako poskytovatelem. Smlouva je uložena v registru smluv pod ID smlouvy [číslo] ([webová adresa]). Účelem smlouvy definované dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku byla úprava postupu při realizaci jednotlivých dílčích plnění veřejné zakázky, předmětem smlouvy byl závazek poskytovatele poskytovat v rozsahu a za podmínek stanovených smlouvou služby související s tiskem a rozesíláním oslovení, upomínek a složenek. Dle čl. 3 smlouvy měla být cena za služby fakturována na základě skutečně objednaných a poskytnutých služeb dle jednotkových cen uvedených v příloze 2 smlouvy. Příloha 2 smlouvy obsahuje Položkový rozpočet, dle něhož byla dohodnuta cena 62 Kč bez DPH za upomínku dlužníkům doporučenou zásilkou s dodejkou. Žalobkyně soudu nedoložila žádnou listinu, z níž by bylo zjistitelné, jakou službu od smluvního poskytovatele tomuto zaplatila a tato by byla ve vztahu k žalovanému. 4. Žaloba je v základu důvodná. Žalovaný jako poplatník televizního poplatku dle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, svou povinnost vůči žalobkyni ve shora uvedeném období nesplnil, ačkoliv tak měl dle § 7 odst. 2 téhož zákona učinit vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Svůj dluh nezaplatil ani ve lhůtě, kterou mu žalobkyně poskytla ve výzvě k úhradě, žalobkyni tak vzniklo oprávnění domáhat se svého práva u soudu dle § 10 shora citovaného zákona. Tímto rozsudkem proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na které má žalobkyně jako věřitel dle § 1970 občanského zákoníku nárok, výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 63 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, protože žalobkyně vynaložení tvrzeného nákladu neprokázala. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč. Žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, neboť k zamítnutí žaloby došlo jen ve vztahu k příslušenství pohledávky. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby), kdy dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 stejné vyhlášky, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.