112 C 334/2022-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 627,16 Kč s úroky a zákonnými úroky z prodlení a dalšího příslušenství. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] credit s.r.o. smlouvu o úvěru [číslo] dle které byla žalované na její uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 2 500 Kč. Tento měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 133 Kč se splatností do [datum] Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaná na ni připojila jedinečný autorizační kód, který jí původní věřitel přidělil na základě její žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon uvedený žalovanou. Žalovaná však v termínu splatnosti řádně úvěr nesplatila a v důsledku jejího prodlení vzniklo věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy v celkové výši 6 660,16 Kč byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], avšak žalobkyně požaduje pouze část z této pohledávky, konkrétně nesplacenou jistinu ve výši 2 500 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 133 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 900 Kč za dobu od [datum] do [datum], dále poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč a smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši 127,16 Kč, jakož i účelně vynaložené náklady spojené s mimosoudním uplatnění pohledávky ve výši 690 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila 200 Kč. 2. Žalovaná potvrdila, že obdržela půjčku, jak tvrdí žalobkyně, a že ji zcela nevrátila. Připustila, že uhradila pouze 200 Kč. Není však schopná dlužnou částku uhradit najednou, ale ve splátkách, neboť má celkem tři vyživovací povinnosti, je na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a dále přídavky na tři nezletilé děti ve výši 1 000 Kč na každé z dětí. Žádné další příjmy nemá, bydlí u svých rodičů, kterým přispívá na bydlení částkou 2 000 Kč měsíčně. Je schopna hradit splátky v maximální výši 500 Kč. V době, kdy sjednávala úvěr, byla rovněž na mateřské dovolené s jedním nezletilým dítětem a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: mezi [právnická osoba] credit s.r.o. jak úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo], dle které byl žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnut úvěr ve výši 2 500 Kč, přičemž z tohoto účtu žalovaná zaslala dne [datum] ověřovací platbu 1 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 36 % ročně, úrok 73,97 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 059,03 Kč, celkem mělo být vráceno 3 633 Kč do [datum] Smlouva obsahuje také ujednání o povinnosti úvěrovaného uhradit v případě prodlení s úhradou úvěru smluvní pokutu, smluvní úrok z prodlení, jakož i náklady spojené s vymáháním pohledávky. Žalovaná smlouvu podepsala unikátním elektronickým kódem. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum], byla žalobkyni postoupena pohledávka původního věřitele [anonymizováno] credit s.r.o. za žalovanou ve výši 6 660,16 Kč s označením čísla smlouvy [číslo] a [právnická osoba] credit s.r.o. zaslala žalované doporučeně dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyni, které má uhradit částku 6 660,16 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celkové částky 6 660,16 Kč z nesplaceného závazku ze smlouvy [číslo] uzavřené se [právnická osoba] credit s.r.o. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dle ust. § [číslo] a násl. a dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, dle které předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované na její žádost úvěr ve výši 2 500 Kč na její bankovní účet, což žalovaná potvrdila a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila 200 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by bylo uhrazeno něčeho dalšího. Pohledávka z této smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z., a žalobkyně je tedy ve sporu aktivně legitimována. 5. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno ani prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost způsobem splnila. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na výše uvedené soud dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru v platném znění dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé, přičemž k této povinnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 2 500 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaná uhradila 200 Kč, tudíž je povinna uhradit žalobkyni částku 2 300 Kč, která byla žalobkyni přiznána spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. Úroky však byly žalobkyni přiznány až ode dne [datum], neboť žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až oznámením o postoupení pohledávky, které jí bylo prokazatelně odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum] původním věřitelem s termínem splnění do 10 dnů od obdržení dopisu (dle domněnky dojití stanovené v ust. § 573 o. z. bylo oznámení doručeno dne [datum]),, tedy do [datum]. Od [datum] má žalobkyně nárok na úroky z prodlení, které jí byly přiznány ve výši požadované žalobkyní, byť dle nařízení č. 351/2013 Sb. by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší, avšak soud její požadavek překročit nemohl. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu [datum] soud zamítl, neboť v tomto období žalovaná prokazatelně nebyla s její úhradou v prodlení. Stejně tak byla žaloba zamítnuta v části týkající se uplatněných nároků na smluvní úroky, na náklady na uplatnění pohledávky, jakož i smluvní pokutu, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě, a tudíž je žalobkyni nelze přiznat. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované přiznanou částku 2 300 Kč se zákonnými úroky z prodlení splácet ve splátkách po 500 Kč počínaje dnem [datum] až do zaplacení, když má za to, že tyto splátky jsou přiměřené možnostem žalované. [jméno] žalovaná tuto výši navrhla a s přihlédnutím k tomu, že je v současné době zcela odkázána na rodičovský příspěvek a jsou jí vypláceny přídavky na děti (jiné příjmy než dávky státní sociální podpory nemá k dispozici), není žalovaná jako spotřebitel schopna přiznanou dlužnou jistinu žalobkyni vrátit jiným způsobem. 6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která měla převážný procesní úspěch, žádné náklady řízení nepožadovala.