112 C 55/2022-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále úhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 025,40 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný dne [datum] se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru, dle které mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s jeho příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru a případně poplatku za uzavření v celkové výši 10 350 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč do [datum]. Úvěrová smlouva byla uzavřena poté, co původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet dle údajů uvedených žalovaným v jeho žádosti o poskytnutí úvěru týkající se jeho osobních poměrů a jeho finanční situaci, jako jsou údaje o zaměstnání, jeho závazcích, výši příjmu, výdajů a žalovaný při sepisu žádosti předložil potřebné listiny k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Žalovaný však závazek nesplatil zcela, uhradil částku 23 300 Kč odpovídající 11 řádně uhrazeným splátkám, kdy část uhrazené částky byla započtena na jistinu úvěru a zbytek na sjednané příslušenství. Ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele společnosti [právnická osoba] tvořená divizí spotřebitelských úvěru převedena na společnosti [právnická osoba], která se stala věřitelem pohledávky za žalovaným a tato společnosti ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 8 484,69 Kč, avšak žalobkyně po žalovaném požaduje pouze uhrazení nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 025,40 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a žalobkyně ji požaduje od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byl žalovanému v hotovosti poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl žalovaný vrátit spolu s úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, což při sjednaných 13 měsíčních splátkách činí 25,85 % ročně, s poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč Celkem mělo být vráceno 25 350 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč splatných vždy k 26. dni kalendářního měsíce. Ve smlouvě bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Úvěr byl žalovanému poskytnut dle jeho žádosti o úvěr, v níž uvedl, že je zaměstnancem, je svobodný, v domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby a také dvě vyživované osoby ve věku do šesti let. Bydlí v nájmu ve standardně vybavené domácnosti, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako zámečník a je ve zkušební době. Jeho příjem ze závislé činnosti činí za poslední tři měsíce 15 097 Kč a toto jsou průměrné měsíční příjmy celé domácnosti. Jeho výdaje jsou 5 593 Kč za bydlení, za energie 1 230 Kč a 230 Kč, na stravu 3 000 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč, průměrné výdaje žadatele 6 027 Kč a průměrné výdaje celé domácnosti 12 053 Kč. Žalovaný měl předložit pracovní smlouvu a poštovní poukázky a evidenční list. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy [číslo] uzavřené původně s [právnická osoba] 4. Žalobkyně soudu předložila notářský zápis č. NZ [číslo] sepsaný dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], z něhož soud zjistil, že v něm [právnická osoba] jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující společně prohlásily, že dne [datum] uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v článku III. odstavec 3.2. smlouvy a dále prohlásily, že na základě smlouvy má dojít k převodu části závodu na kupujícího, přičemž vlastnické právo k části závodu kupující nabude ke dni zveřejnění tohoto dokladu o koupi části závodu ve sbírce listin vedené příslušným rejstříkovým soudem ve vztahu ke kupujícímu. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou měly být postoupeny žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty nebo které nabyl od původního poskytovatele spotřebitelských úvěrů společnosti [právnická osoba] v rámci smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] specifikovaných v seznamu pohledávek, který obsahuje specifikaci uzavřených smluv, výši pohledávky, údaje o dlužníkovi, přičemž tento seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem tvoří přílohu [číslo] k této smlouvě a je nedílnou součástí této smlouvy. Tato příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postoupených pohledávek však soudu předložena nebyla. 6. [právnická osoba] vyhotovila pro žalovaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z níž soud zjistil, že informovala žalovaného, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] žalobkyně a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 484,69 Kč žalobkyni s tím, že k tomuto byl předložen poštovní podací arch, z něhož vyplývá, že zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum], avšak přímo žalobkyní, nikoli společností [právnická osoba] 7. Z ostatních listinných důkazů soud pro nadbytečnost nečiní žádný podstatná skutková zjištění (další výzvy žalovanému k úhradě dlužné částky, popř. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vypracovaného žalobkyní). 8. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno toliko tvrzení žalobkyně o tom, že mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dle které byl žalovanému na jeho požádání v hotovosti předán úvěr v částce 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit ve sjednaných splátkách spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 25 350 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil 23 300 Kč. 9. V řízení však nebyla prokázána aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu, neboť žalobkyně tuto odvozovala jednak ze smlouvy o postoupení pohledávek, která měla být uzavřena mezi ní a přechodným věřitelem společností [právnická osoba] a jednak z notářského zápisu týkajícího se koupě části závodu od původního věřitele společností [právnická osoba] Žalobkyně soudu předložila toliko notářský zápis, v němž byla deklarována smlouva o prodeji části závodu, který měl být tvořen divizí spotřebitelských úvěrů a tento notářský zápis obsahuje odkaz na smlouvu o prodeji části závodu, která však soudu předložena nebyla. Zejména tedy není možno učinit závěr o tom, že by došlo k prodeji toho konkrétního úvěru, který je předmětem smlouvy. Pokud dále žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek, kterou měla následně společnost [právnická osoba] jako přechodný věřitel postoupit pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy žalobkyni, pak i tato smlouva o postoupení pohledávek odkazuje odkaz na konkrétní seznam postupovaných pohledávek, který má tvořit nedílnou přílohu této smlouvy s tím, že žádná takováto příloha soudu předložena nebyla. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila a nemohla být ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě označení dalších důkazů k prokázání tvrzení žalobkyně o tom, že je ve věci aktivně legitimována ve smyslu ust. § 1879 a násl o. z., a že jí byla platně postoupena pohledávka původního věřitele. 10. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby tato skutečnost prokázána nebyla, nebylo by možno žalobě vyhovět, a to z toho důvodu, že smlouva sjednána mezi původními účastníky je nepochybně spotřebitelskou smlouvou, na kterou je třeba aplikovat ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu však původní věřitel náležitě úvěruschopnost žalovaného nepřezkoumal. K tomu nebyl předložen jediný listinný důkaz vyjma žádosti žalovaného úvěr, ve které uvedl své osobní a majetkové poměry, nicméně nebylo doloženo, zda skutečně takovéto příjmy a výdaje má, navíc dle názoru soudu původní věřitel náležitě nevyhodnotil schopnost žalovaného úvěr splácet s ohledem na zjištěné příjmy a výdaje žalovaného s přihlédnutím ke dvěma vyživovacím povinnostem a se zohledněním toho, ž