115 C 424/2021-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 613,81 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků za období listopad 2018 až prosinec 2020 (tj. 26 x 135 Kč). Žalobkyně uvedla, že žalovaný jakožto poplatník televizních poplatků je povinen hradit žalobkyni televizní poplatky, tuto zákonnou povinnost však porušil, když televizní poplatky ve výše uvedeném období nezaplatil. Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž zaplacení úroků z prodlení, které kapitalizovala za dobu od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku až do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne 27. 10. 2021. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR 253439/2021-5 ze dne 9. 11. 2021, proti kterému žalovaný podal včasný odpor. Žalovaný na svoji obranu uvedl, že v uvedené době nebyl uživatelem žádné televize, neboť v roce 2015 byt přenechal nájemnici, která služby převedla na své jméno. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla zaslána výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s domněnkou konkludentního souhlasu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovanému byla tato výzva doručena dne 11. 1. 2022, žalovaný dosud na výzvu nereagoval. 4. Soud vycházel z předložených listinných důkazů, na jejichž základě učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Dle výpisu z evidence České pošty s. p. ze dne 16. 9. 2021 je žalovaný poplatníkem televizních poplatků od září 2008, žalovaný zde uvedl adresu [adresa]. Výzvou ze dne 8. 3. 2021, která byla zaslána na adresu žalovaného dne 9. 3. 2021, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu – tj. televizních poplatků za období duben 2017 až prosinec 2020. Žalovaný byl upozorněn na podání žaloby v případě neuhrazení dlužných poplatků. 5. Žaloba se soudu jeví jako důvodná v plném rozsahu. Žalovaný je poplatníkem televizních poplatků, neboť se přihlásil do evidence vedené Českou poštou s. p. a vznikla mu povinnost platit koncesionářské poplatky podle § 5 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“), výši televizních poplatků stanoví § 6 Zákona a jedná se o částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný netvrdil, že by poplatky za období uvedené v žalobě uhradil, netvrdil rovněž, že je osvobozen od jejich placení. Pokud žalovaný uvádí, že na adrese [adresa], již v době od listopadu 2018 do prosince 2020 nebydlel, pak soud uvádí, že tato skutečnost není podstatná v rámci tohoto řízení. V případě, že žalovaný přestal vlastnit, držet či užívat televizní přijímač, byl povinen tuto skutečnost oznámit žalobkyni v souladu s § 3 Zákona a § 8 odst. 8 písm. a) Zákona. Žalovaný netvrdil, že by se odhlásil z evidence poplatníků, dle evidence doložené žalobkyní žalovaný byl v evidenci poplatníků ke dni 16. 9. 2021. Z uvedeného plyne, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni televizní poplatky za uvedené období 26 měsíců v celkové výši 3 510 Kč (26 x 135 Kč). Žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost danou v § 10 Zákona a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a zároveň mu poskytla přiměřenou lhůtu k jejich zaplacení. Výzva k úhradě poplatků byla odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Splatnost televizních poplatků je stanovena § 7 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. vždy k 15. dni konkrétního měsíce. Žalovaný se tak vždy 16. dnem měsíce ocitl v prodlení s úhradou televizního poplatku za příslušný kalendářní měsíc. Z uvedených důvodů soud zavázal žalovaného k úhradě žalobkyni č zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných žalobkyní do částky 613,81 Kč. Tento výpočet úroků z prodlení (ke dni podání žaloby) soud shledal jako správný. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení plyne z § 1968 ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jejich výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že zavázal žalovaného zaplatit plně procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 400 Kč za dva úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby), dále dvakrát režijní paušál po 100 Kč k těmto úkonům podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a částka 126 Kč odpovídající 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně doložil soudu (Spr. [číslo]). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.