116 C 229/2022-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také [ulice] jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 61 961,91 Kč. Žalobkyně oznámil zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se v čl. 6 smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Karviné č.j. [číslo jednací], ze dne 6. 1. 2020. Shora uvedený soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 15 428,04 Kč. [příjmení] ve výši 15 428,04 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné [příjmení] jistiny úvěru ve výši 61 961,91 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této [příjmení] jistiny úvěru do [datum]. Předmětným rozsudkem Okresního soudu v Karviné bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou [příjmení] jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 61 961,91 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s limity dle čl. 6 Smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, na částku ve výši 8 573,96 Kč. Žalovaný však ani přes shora učiněnou předžalobní výzvu ničeho neuhradil, a tak žalobkyni nezbylo nic jiného než podat tento návrh na vydání platebního rozkazu, ve které se domáhá uhrazení shora uvedené částky 8 573,96 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu prostřednictvím svého právního zástupce Předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně (věřitel) řádně zjišťovala úvěruschopnost, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. 2. Podáním ze dne [datum] k výzvě soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena zejména na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech plynulo, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 16 145 Kč, měsíční náklady žalovaného 5 410 Kč, volné zdroje ke splacení po odečtení tisícikorunové rezervy činí 10 235 Kč. Žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodním jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Z formuláře hodnocení klienta je zřejmé, že volné zdroje ke splácení činí 10 235 Kč, tyto informace byly zjišťovány o jeho stavu zaměstnání, vzdělání, pečlivě byly zkoumány jeho výdaje, byla připočtena rezerva ve výši 500 Kč. Pokud se týče výdajové stránky, měly by zde zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které činí 3 410 Kč. Žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytováním úvěru formou předsmluvního formuláře opatřeného podpisem žalovaného. V rámci svých výdajů uvedl žalovaný, že veškeré informace, které poskytl, jsou pravdivé, sám žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 2 000 Kč, a to nájemné a inkaso, žalovaný neuvedl žádnou vyživovací povinnost, žalovaný neměl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy další úvěrovou smlouvu. K ostatním výdajům žalovaného nemá žalobkyně další doklady, spoléhá se na pravdivost prohlášení žalovaného. Jistina byla žalovanému poskytnuta ve výši 50 000 Kč a vyplacen [datum], a to s počtem splátek 48 po 4 098 Kč. Za celou dobu trvání smluvního vztahu bylo uhrazeno 63 180 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal v jeho nepřítomnosti, když se k jednání nedostavil ani se neomluvil. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč se splatností každého 17. dne kalendářního měsíce. Celkem se zavázal uhradit 196 704 Kč s úrokovou sazbou 151,58 p.a. Žalovaný je ve smlouvě identifikován osobními údaji, přičemž pro případ porušení smlouvy byla sjednána v bodu 6.5 smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Smlouva je datována a akceptována žalobkyní. Totožnost žalovaného byla ověřena z OP (viz smlouva o úvěru, fotokopie [příjmení]). Dne [datum] byl úvěr ve výši 50 000 Kč vyplacen na účet žalovaného (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]). Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty informace pro klienty, ve kterých žalovaný prohlásil, že se s parametry smlouvy řádně seznámil a poskytl pravdivé informace (viz prohlášení klienta). Výpisem z NRKI bylo prokázáno, že není veden o osobě žalovaného negativní záznam. Žalovaný byl poživatelem starobního důchodu ve výši 15 650 Kč a vdovského důchodu ve výši 1 089 Kč, tedy celkem 16 739 Kč (viz potvrzení ČSSZ ze dne [datum]). O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní upomínkou ze dne [datum] a bylo mu oznámeno zesplatnění dopisem ze dne [datum] (viz oznámení ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] 2x, včetně podacího archu ze dne [datum]). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2020 čj. 112 C 291/2019-64 byl žalovaný zavázán k povinnosti uhradit žalobkyni částku 63 359 Kč s příslušenstvím a dále mj. k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny 61 961,91 Kč od [datum] do [datum], a to ve výši 15 428,04 Kč. Bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 48 měsíců formou sjednaných splátek shora specifikovaných. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když tato si pouze ověřila příjmy žalovaného v celkové výši 16 739 Kč, přičemž si žádným z