116 C 290/2021-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně je organizační složkou státu zřízenou opatřením Ministerstva vnitra mj. za účelem správy a provozu azylových zařízení ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V souladu s § 42 odst. 1 zákona o azylu se žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení poskytne ubytování, strava, základní hygienické prostředky a kapesné za podmínek uvedených v § 42 zákona o azylu. Podle § 42 odst. 4 zákona o azylu platí, že neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční prostředek ve výši odpovídající částce životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob. Tento příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zaúčtovatelné zálohy. Výše poskytovaného příspěvku na den činí v případě jednotlivého žadatele bez společně postižených osob a bez nároku na zvýšení prostředků z důvodu dietního stravování částku 113,67 Kč. Od 1. 4. 2020 došlo k zvýšení částky na částku 128,67 Kč u osob posuzovaných z důvodu dietního stravování. Žalovaný byl od 5. 3. 2021 evidován v [anonymizováno] středisku [obec] na adrese [adresa žalovaného], dále jen [příjmení] [jméno] a pobíral finanční prostředek namísto stravy. Žalovanému byl dne 30. 3. 2021 vyplacen příspěvek předem na dobu 14 dnů ve výši 1 802 Kč. Za první den pobytu v azylovém zařízení, tj. 5. 3. 2021, žalovanému příspěvek nenáleží a nebyl mu ani vyplacen. Dne 1. 4. 2021 žalovaný odešel ze zařízení, čímž na příspěvek namísto stravy ztratil nárok. Žalovanému bylo ukončeno poskytování služeb v zařízení dne 1. 4. 2021 z důvodů skončení řízení o azylu. Za poslední den jeho pobytu v azylovém zařízení mu náleží finanční příspěvek, který mu byl odečten od celkového dluhu. Žalovanému byl tedy poskytnut finanční příspěvek předem na dobu 14 dnů, avšak žalovaný svým opuštěním azylového zařízení dne 1. 4. 2021 ztratil na finanční příspěvek nárok. Žalovaný obdržel částku ve výši 1 802 Kč, právní důvod poskytnutí příspěvku na 11 dnů, tedy ve výši 1 415 Kč však opuštěním azylového zařízení odpadl, z čehož vyplývá, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Vyplacený příspěvek namísto stravy byl žalovanému vyúčtován dne 1. 4. 2021 pod čj. UT [číslo]. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a příspěvek ve výši 1 415 Kč je povinen vrátit. Žalovaný měl nárok na vyplacení finančního příspěvku namísto stravy ve výši 387 Kč, tj. za tři dny. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného písemně dopisem čj. UT [číslo] ze dne 1. 4. 2021 k úhradě dlužné částky 1 415 Kč v termínu do 1. 5. 2021. Žalovaný výzvu k úhradě osobně převzal dne 1. 5. 2021. Po zjištění místa pobytu žalovaného z evidence pobytových materiálů, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, žalobkyně písemně vyzvala žalovaného dopisem čj. UT [číslo] ze dne 27. 7. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 1 415 Kč do 27. 8. 2021. Na této adrese byl žalovaný přihlášen k ubytování v období od 16. 9. 2020 do 15. 2. 2021, tj. na adrese [adresa]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Usnesením soudu ze dne 3. 1. 2021 čj. 116 C 290/2021-22 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník. 3. Žalovaný se k předmětné žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, který navrhoval žalobu zamítnout. Žalobkyně doposud neprokázala, že částku 1 415 Kč žalovanému řádně vyúčtovala, žalobkyně k tomu předkládá listinu označenou jako„ vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku“ ke dni 1. 4. 2021 označenou dále datem 1. 4. 2021 a čj. UT [číslo], která se skládá ze tří listů, listina je vyhotovena v českém jazyce a je současně uveden její překlad do cizího jazyka. Není však zřejmé, zda jde o jazyk, který žalovaný ovládá, kdy žalobkyně toto netvrdí a neprokazuje. Žalovaný proto z procesní opatrnosti zpochybňuje, že žalovaný porozuměl obsahu citované listiny. K doručení uvedené listiny předkládá žalobkyně tzv. potvrzení o osobním převzetí dokumentu s uvedením data 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], tato listina již však předkládána do cizího jazyka není, je vyhotovena toliko v českém jazyce. Z tohoto důvodu žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka vznáší námitku neplatnosti takovéhoto úkonu, když jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastník právního vztahu, jemuž byl adresován. Lze předpokládat, že žalovaný neovládá český jazyk (proto žalobkyně překládala listinu obsahující vyúčtování) a z tohoto důvodu mu tak nebyl znám význam listiny, kterou stvrzoval svým podpisem. Stejnou námitku žalovaný vznáší k listině, dle které žalobkyně prokazuje, že žalovanému byl finanční příspěvek poskytnut (tabulka s označením příjemců finančního příspěvku), dále k listině označené jako výzva k úhradě ze dne 1. 4. 2021 a listina„ potvrzení o osobním převzetí dokumentu“ ze dne 1. 4. 2021 čj. UT [číslo], když tyto listiny jsou opět pouze v českém jazyce a žalovaný je tak stvrzuje v jazyce, kterému zřejmě nerozumí. Žalovanému rovněž není zřejmé, z jakého důvodu požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 2. 5. 2021, když výzvu ze dne 27. 7. 2021 poskytla žalovanému lhůtu do 27. 8. 2021. Dle sdělení žalobkyně poskytla žalobkyně žalovanému finanční příspěvek jakožto žadateli o udělení mezinárodní ochrany. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochrany v jiném státě, tedy je vázán přímo použitelným přípisem Evropské unie a Česká republika jej převzala na svém území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Tak, jak je uvedeno v písemném sdělení příslušného odboru Ministerstva vnitra ČR ze dne 23. 11. 2021, pak rozhodnutím příslušného odboru Ministerstva vnitra ČR, které nabylo právní moci dne 2. 2. 2021, došlo k zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany žalovaného. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal dne 15. 2. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Brně. K rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku tak došlo k uplynutí lhůty k podání žaloby, která neměla odkladný účinek. S ohledem na výše uvedené je žalovaný přesvědčen, že v době, kdy bylo žalobkyní rozhodnuto o poskytnutí příspěvku za dobu od 30. 3. 2021, pak již žalovaný nebyl žadatelem o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., a neměl mu tak ze strany žalobkyně být vůbec poskytnut finanční příspěvek ve smyslu § 42 zákona [číslo]. 4. K podání žalovaného se žalobkyně vyjádřila svým podáním ze dne 17. 3. 2022. Žalobkyně odkazuje na ustanovení § 42 zákona o azylu, dle kterého je výše kapesného vyplácena ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, vyhláška [číslo] kterou se stanoví výše úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém zařízení, výše kapesného a termíny jeho výplaty, stanoví výplatní termíny a jejich periodicitu, pevně, nikoliv dle předpokládaného či nenadálého odchodu osoby oprávněné k její výplatě. Dle § 42 odst. 4 zákona o azylu finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zaúčtovatelné zálohy. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu má cizinec postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejen po dobu do pravomocného rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí o opravném prostředku proti takovém rozhodnutí, ale taktéž do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádá. Pokud pak v případě žalovaného byl finanční příspěvek vyplacen ke dni 30. 3. 2021 a dne 1. 4. 2021 došlo k doručení rozhodnutí soudu o nepřiznání odkladného účinku žaloby, bylo k tomuto datu ubytování ukončeno a vyplacený finanční příspěvek byl od data 2. 4. 2021 považován za bezdůvodné obohacení žalovaného. Osoba žalovaného byla v době vyplacení finančního příspěvku ze strany žalobkyně jednoznačně osobou oprávněnou finanční plnění čerpat a žalobkyně subjektem povinným ze zákona finanční plnění žalovanému poskytnout. Taktéž je nesplnitelné, že od data 2. 4. 2022 již žalovaný neměl nárok na poskytnutí finančního plnění, které se stalo bezdůvodným obohacením. Žalobkyně provedla řádné vyúčtování, což jednoznačně z důkazních materiálů vyplývá. 5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 6. Oznámením o ukončení ubytování v [příjmení] [jméno] ze dne 1. 4. 2021 k rukám žalovaného, že Správa uprchlického zařízení Ministerstva vnitra ČR oznamuje žalovanému, že vzhledem k tomu, že bylo doručeno rozhodnutí krajského soudu (nepřiznání odkladného účinku), bylo Vám ukončeno ubytování a jste povinen opustit [příjmení] [jméno] dne [datum]. Před odchodem je povinen zapůjčené věci, identifikační kartu a užívanou bytovou jednotku předat v odpovídajícím stavu. Dále uvedené prohlášení obsahuje stvrzení, že jmenovaný převzal oznámení o ukončení poskytování ubytování a že v pořád