116 C 390/2021-71 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 14. 12. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 404,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 641,13 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne 19. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] Součástí smlouvy je sazebník a obchodní podmínky. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše disponibilního úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úroky poplatky po splátkách po 1 050 Kč měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal hradit měsíční pojištění ve výši 0,65 % z aktuálního dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Součástí smlouvy byla dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty [anonymizováno]. Dne 19. 12. 2016 byl žalovanému převodem na jeho účet poskytnut sjednaný úvěr. Žalovaný podmínky smlouvy řádně neplatil. Dne 4. 8. 2020 mu bylo zasláno odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti nejpozději ke dni 15. 8. 2020. Dlužná částka představuje jistinu 4 641,13 Kč, pojištění 219,72 Kč, dlužné úroky 543,54 Kč a náklady na upomínání 1 000 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 2. 11. 2020. [příjmení] 1 000 Kč představuje částku 300 Kč za první písemnou upomínku při prodlení spotřebitele, částku 500 Kč za druhou upomínku při prodlení spotřebitele a částku 200 Kč jakožto smluvní pokutu. 2. Podáním ze dne 23. 12. 2021 žalobkyně doplnila k výzvě soudu svá skutková tvrzení s tím, že za dobu trvání smluvního vztahu bylo celkem čerpáno 24 000 Kč a na splátkách žalovaný uhradil 28 110 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 3. 2020, následující splátkou dne 15. 4. 2020, tedy dvou po sobě jdoucích splátek. Žalovaný při podpisu smlouvy uvedl, že jeho měsíční příjem činí 21 000 Kč, splátky leasingu, úvěru, půjček 6 400 Kč, náklady na nájemné/hypotéky činí 6 000 Kč a jiné závazky 2 000 Kč. Žalobkyně prověřila výdaje a vyhodnotila je na základě telefonického prověřování, vlastního statistického modelu, výpisu z účtu a dospěla k závěru, že existenční výdaje žalovaného činí 4 750 Kč, splátka nového úvěru 1 050 Kč. Dále byly ověřeny výdaje ve výši 6 400 Kč a 6 000 Kč, a to telefonicky. Byla ověřena totožnost žalovaného z občanského průkazu, řidičského průkazu, existence účtu ze zaslaného účtu, existence a závazky po splatnosti v registrech [příjmení], insolvenční rejstřík a [anonymizováno] a náklady telefonu, a to telefonicky. Bližší informace o poskytnutém produktu byly uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru u smlouvy [číslo]. Žalobkyně k ověření předložila fotokopie [číslo obč. průkazu] a řidičský průkaz žalovaného. Výše mzdy pak byla potvrzena historií transakcí ze dne 13. 12. 2016, kdy od [právnická osoba], s.r.o., obdržel mzdu ve výši 27 177 Kč a částku 8 563 Kč. Obraty na účtu za období od 24. 8. 2018 do 19. 12. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl v mínusu 22 501 Kč. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 3. 8. 2020. Dne 5. 8. 2020 byla odeslána doporučená zásilka na adresu žalovaného, stejně bylo učiněno dne 14. 11. 2020, když tohoto dne bylo odesláno odstoupení od smlouvy ze dne 2. 11. 2020. K výši dlužné částky soudu doložil platební historii smlouvy [číslo] kdy celkově bylo financováno 24 000 Kč, dlužná částka činí 4 404,39 Kč. Dne 1. 8. 2018 byla zaslána žalovanému první upomínka při prodlení spotřebitele, tato upomínka byla dále vypracována dne 1. 12. 2018, 1. 5. 2019, 1. 7. 2019, 1. 9. 2019, 1. 11. 2019, 1. 12. 2019, 1. 2. 2020, 1. 4. 2020 a 1. 5. 2020. Žalobkyně neprokázala odeslání či doručení těchto upomínek. Na předmětný úvěr žalovaný čerpal 19. 12. 2016 10 000 Kč, dne 14. 3. 2017 3 000 Kč, dne 22. 11. 2017 10 000 Kč a dne 25. 4. 2018 1 000 Kč. Žalobkyně vypracovala zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve věci úvěrové smlouvy [číslo] kdy byl žalobkyni předložen občanský průkaz, řidičský průkaz, byl prověřen registr [příjmení], insolvenční rejstřík, byly zjištěny příjmy ve výši 21 000 Kč, náklady na bydlení – nájemné 6 000 Kč měsíčně, splátky úvěru 6 400 Kč měsíčně, jiné závazky uvedeny nebyly. Údaje byly ověřeny z bankovního účtu. Rozdíl příjmů a výdajů činí 8 600 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] ze dne 19. 12. 2016, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, v rámci této smlouvy žalovaný uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 21 000 Kč, splátky úvěru činí 6 400 Kč, nájemné, hypotéka 6 000 Kč, jiné závazky 2 000 Kč, účet byl založen v roce 2003. Úvěrový limit činil 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva o úvěru). Dne 3. 8. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě dluhu a informovala o zániku pojištění. Stejně takto učinila žalobkyně dopisem ze dne 2. 11. 2020 (viz odstoupení od smlouvy). Přehledem zákaznické smlouvy [číslo] vzal soud za prokázáno, že k 16. 11. 2020 činí debet 6 404,39 Kč (viz výpis žalobkyně). Před uzavření smlouvy byly žalovanému poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru [webová adresa] s tím, že výše revolvingového úvěru činí 10 000 Kč, výše měsíční splátky při prvním čerpání úvěru 1 000 Kč, počet měsíčních splátek 10. Měsíční poplatek za vedení platební úvěrové karty 49 Kč, formulář pro standardní informace není žalovaným podepsán (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně doložila do spisu fotokopie občanského průkazu žalovaného č. [tel. číslo], dále pak fotokopii [číslo řidič. oprávnění]. Žalovaný dosahoval příjmu ve výši 27 177 Kč, již výše této mzdy mu byla poskytnuta dne 13. 12. 2016. Téhož dne obdržel mzdu ve výši 8 563 Kč (historie transakcí ze dne 13. 12. 2016 č. účtu [číslo]). Obraty na účtu [anonymizováno] banky, č. účtu [číslo], za období od 19. 12. 2016 do 24. 8. 2018, vzal soud za prokázáno, že účet vykazoval debetní zůstatek - 22 501 Kč. Dopisem ze dne 3. 8. 2020 žalovaný odstoupil od smlouvy o úvěru a byl vyzván k okamžité úhradě dluhu, současně mu byl oznámen zánik pojištění (viz dopis ze dne 3. 8. 2020). Kontraktačním záznamem kontraktačního procesu ze dne 19. 12. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný obdržel SMS zprávou kód pro podpis smlouvy, který je [číslo]. Došlo k podpisu smlouvy uvedeným kódem. Odstoupení od smlouvy ze dne 2. 11. 2020 bylo zasláno žalovanému doporučeně dne 4. 11. 2020. Korespondence žalovanému ze dne 3. 8. 2020 byla odeslána doporučeně dne 5. 8. 2020 (viz poštovní podací archy). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán opakovaně (viz dopis ze dne 1. 8. 2018, 1. 12. 2018, 1. 5. 2019, 1. 7. 2019, 1. 9. 2019, 1. 11. 2019, 1. 12. 2019, 1. 2. 2020, 1. 4. 2020 a 1. 5. 2020). Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky [číslo] (viz všeobecné pojistné podmínky). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný na předmětnou smlouvu čerpal 24 000 Kč, na splátkách bylo uhrazeno 28 110 Kč (viz přehled operací na účtu žalovaného za dobu od 29. 11. 2016 do 29. 11. 11 2021). Žalobkyně vypracovala zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který předložil občanský průkaz, řidičský průkaz, byl lustrován v registru [příjmení], v insolvenční rejstříku bez negativního záznamu, dosahuje hlavního příjmu ve výši 21 000 Kč, má výdaje na bydlení, nájemné 6 000 Kč, splátky úvěru 6 400 Kč, uvedené údaje byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu. Rozdíl příjmů a výdajů činí 8 600 Kč, úvěrová splátka činí 1 050 Kč. Žalovaný byl ke dni prověřování shledán úvěruschopným (viz zpráva o posouzení úvěruschopnosti poskytovatele úvěru [anonymizováno], spol. s.r.o.). 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 12. 2016 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým limitem 10 000 Kč a závazkem splácet úvěr spolu s úroky, poplatky ve splátkách po 1 050 Kč s tím, že žalovaný se zavázal hradit mě měsíční pojištění ve výši 0,65 % aktuálního dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Předmětná smlouva byla uzavřená dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o.z. Žalovaný v předmětné věci jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv byl tak věřitel povinen postupovat v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující k posouzení úvěruschopnosti věřitele. Úvěr je poskytnut pouze tehdy, pokud na základě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požad