130 C 18/2022-60 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 4 020,36 Kč s příslušenstvím z titulu úvěru poskytnutého žalobkyní žalované na základě smlouvy ke službě Twisto účet ze dne 24. 2. 2020, na jejímž základě mohla žalovaná ve vybraných e-shopech zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, požádat žalobkyni a zaplacení složenky a faktury, případně čerpat peníze v mezích úvěrového rámce prostřednictvím Twisto karty. Kupní cenu a případné poplatky za prodloužení splatnosti byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na základě měsíčního vyúčtování. Před uzavřením smlouvy žalobkyně kladně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná využila služeb ve výši 3 597,86 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 187 Kč. Žalovaná oproti tomu uhradila žalobkyni pouze 803 Kč. Dlužná částka ve výši 2 981,86 Kč se stala splatnou dne 15. 8. 2020. Pro případ prodlení byl ve smlouvě sjednán poplatek z prodlení ve výši dle trvání doby prodlení. Poplatek z prodlení žalobkyně požadovala ve výši 1 038,50 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání dne 9. 3. 2022 se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Ze smlouvy ke službě Twisto účet, obchodních podmínek a kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 2. 2020 uzavřena smlouva, na základě které mohla žalovaná disponovat Twisto účtem se sjednaným finančním limitem za sjednanou úrokovou sazbu. Dle obchodních podmínek šlo o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládání plateb. Žalovaná tak měla možnost platit za zboží a služby v hodnotě aktuálního nevyčerpaného finančního limitu. Bezprostředně po skončení každého kalendářního měsíce byly vyúčtovány nákupy a platby v tomto měsíci žalovanou uskutečněné. Vyúčtování měla žalovaná dle smlouvy uhradit do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Z výpisu z interní databáze žalobkyně soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 3 000 Kč. V žádosti o poskytnutí služby Twisto žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná, má příjem z neuvedeného zaměstnání ve výši 18 000 Kč a výdaje ve výši 6 000 Kč. Ze smlouvy o poskytování služby Twisto ze dne 10. 12. 2018 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právnická osoba] Uvedená společnost se zavázala umožnit zákazníkům využít žalobkyní nabízenou službu Twisto. Z přehledu plateb u Benziny provedených dne 18. 6. 2020, 19. 6. 2020 a 21. 7. 2020, objednávek na [webová adresa] ze dne 8. 6. 2020 a 14. 6. 2020, vyúčtování služeb [anonymizováno] [právnická osoba] splatného 15. 6. 2020 a vyúčtování žalobkyně za červen 2020 a červenec 2020 soud zjistil, že prostřednictvím Twisto účtu žalované byly v červnu 2020 uhrazeny služby celkem ve výši 3 494,86 Kč, kdy se jednalo o celkem 295 Kč uhrazených Benzině, celkem 704 Kč za za dovoz pizzy službou [webová adresa] a 2 495,86 Kč za služby [anonymizováno] [právnická osoba] Ve vyúčtování byl dále uplatněn poplatek za odložení ve výši 122 Kč a poplatky za prodlení v celkové výši 987 Kč. Z celkové dlužné částky byla odečtena úhrada ve výši 803 Kč. Nedoplatek ve výši 3 800,86 Kč měl být uhrazen do 15. 8. 2020. Z vyúčtování za červenec 2020 soud zjistil, že z Twisto účtu byla uhrazena částka 103 Kč Benzině a dále byla naúčtován poplatek za službu ve výši 65 Kč, smluvní pokuta ve výši 69,09 Kč a poplatek z prodlení ve výši 51,50 Kč. Uhrazeno nebylo ničeho, dlužná částka v celkové výši 288,59 Kč byla splatná 15. 8. 2020. Z mailových výzev ze dne 1. 7. 2020, 1. 8. 2020, 18. 8. 2020, 21. 8. 2020, 26. 8. 2020, 31. 8. 2020, 5. 9. 2020, 10. 9. 2020 a 15. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě postupně narůstajících dlužných částek. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ve výši 2 981,86 Kč za službu Twisto a smluvní pokuty ve výši 1 038,50 Kč spolu s příslušenstvím do 17. 6. 2021. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 10. 6. 2021. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce, z něhož byla žalovaná oprávněna čerpat peníze. Žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce v červnu 2020 a červenci 2020 celkem 3 597,80 za účelem úhrady kupní ceny zboží a služeb. V rozporu se sjednanými podmínkami žalovaná poskytnutý úvěr žalobkyni řádně nesplácela. Dohromady uhradila pouze částku ve výši 803 Kč. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 a ust. § 87 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, nenabídla však soudu v tomto směru žádné relevantní důkazy. Z předloženého výpisu z interní databáze žalobkyně soud závěr o schopnosti žalované úvěr splácet učinit nemohl. O tom byl soud připraven žalobkyni poučit v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. u jednání, kdyby se k němu dostavila. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 3 597,80 Kč, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni ze stejného titulu částku ve výši 803 Kč, je žalovaná povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši 2 794,80 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 17. 6. 2021 na základě předžalobní výzvy odeslané dne 10. 6. 2021. Ode dne 18. 6. 2021 je tak žalovaná v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 794,80 Kč s úrokem z prodlení ode dne 18. 6. 2021 a ve zbytku žalobu zamítl. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení úspěšná pouze ze 69,50 %, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 580 Kč. To představuje 39 % z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů dle ust. § 14a advokátního tarifu ve výši 900 Kč a náhrady DPH ve výši 189 Kč.