130 C 77/2022-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 034 Kč z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému v souvislosti s jízdou ve vlaku [právnická osoba] dne 6. 1. 2021 a dne 7. 1. 2021 bez platného jízdního dokladu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobkyní, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 6. 1. 2021 cestoval ve vlaku [anonymizováno] drah [číslo] na trase z [obec] do [obec] bez platného jízdního dokladu, resp. s neplatným jízdním dokladem. O tom bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, v němž bylo stanoveno jízdné ve výši 17 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč splatné na místě, a oznámení o závadách. Potvrzení žalovaný podepsal, jízdné a přirážku nezaplatil. Následujícího dne 7. 1. 2021 žalovaný cestoval ve vlaku [anonymizováno] drah [číslo] na trase ze stanice [obec] – [část obce] do stanice [obec] - [část obce] bez platného jízdního dokladu. O tom bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, v němž bylo stanoveno jízdné ve výši 17 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč splatné na místě, a oznámení o závadách. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Potvrzení žalovaný podepsal, jízdné a přirážku nezaplatil. Pohledávka za žalovaným ve výši 2 034 Kč byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2021 na žalobkyni. K plnění byl žalovaný naposledy vyzván výzvou ze dne 23. 7. 2021. 5. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 6. 1. 2021 a dne 7. 1. 2021 k uzavření smluv o přepravě osob dle ust. § 2550 občanského zákoníku. Žalovanému tak vzniklo právo, aby ho právní předchůdkyně žalobkyně přepravila do místa určení a současně povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3 a 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné bylo stanoveno v obou případech ve výši 17 Kč. Protože se žalovaný neprokázal platnými jízdními doklady, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně oprávnění požadovat po žalovaném částku 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému splatnou na místě, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Pohledávka v celkové výši 2 034 Kč byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 2 034 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. 6. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení zahrnují náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč a náhradu DPH ve výši 189 Kč. Pokud žalobkyně požadovala odměnu a náhradu hotových výdajů za sepis dvou předžalobních výzev, pak s ohledem na skutečnost, že výzvy byly obsahově zcela totožné, soud dospěl k závěru, že nešlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.