107 C 199/2023-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 17. 3. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 960 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 24. 1. 2022 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena smlouva o zápůjčce, dle které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč do 2. 4. 2022. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila dle dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází, což bylo zaznamenáno do jeho zákaznické karty a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a uzavřela shora uvedenou smlouvu o zápůjčce. V důsledku prodlení žalobkyně požadovala po žalovaném také zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za písemné výzvy v celkové částce 2 500 Kč (5 výzev), jakož i smluvní pokutu v částce 5 160 Kč, která byla sjednána ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 15 000 Kč a žalobkyně ji požaduje za dobu od 3. 4. 2022 do 13. 3. 2023. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil od uzavření smlouvy do dnešního dne, ani přes předžalobní výzvu žalobkyně, ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast (a neúčast právního zástupce žalobkyně) omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen„ o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce z 24. 1. 2022 a všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], [anonymizováno], (účinnými od 21. 11. 2018) z 24. 1. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] nejpozději do 2 dnů od účinnosti smlouvy a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč ve třech splátkách po 7 100 Kč do 2. 4. 2022. V článku 2.4 smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení, jakož i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením dlužníka, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Smlouva byla uzavřena v souladu s VOP prostřednictvím webových stránek žalobkyně tím způsobem, že žalovaný po své registraci na těchto stránkách obdržel unikátní PIN kód, kterým podepsal znění smlouvy, jakož i všeobecné obchodní podmínky. 5. Z výpisu denního při pohybu k účtu č. [bankovní účet] z 24. 6. 2021 a sdělení [právnická osoba], ze dne 29. 6. 2023 soud zjistil, že na tento účet byla zaslána ověřovací platba ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný. 6. Z výpisu denního při pohybu k účtu č. [bankovní účet] z 24. 1. 2022 a sdělení [právnická osoba], ze dne 29. 6. 2023, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 7. Z upomínek ze dne 10. 3. 2022, 29. 3. 2022, opakovaných výzev k úhradě z 7. 4. 2022, 20. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvy k zaplacení předmětné zápůjčky, odeslání výzev žalovanému však doloženo nebylo. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 27. 2. 2023 vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 29 390 Kč do tří dnů dle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 24. 1. 2022, tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu dle smlouvy (adresu trvalého pobytu). 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 10. Žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 24. 1. 2022 částku 15 000 Kč s variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. §§ 1 824 a 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný ji měl vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 6 300 Kč (což představuje úrok ze zápůjčky sjednaný dle § 2 392 o. z.). Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, avšak k tomuto tvrzení neoznačila a nepředložila žádný důkaz. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný něčeho na pohledávku žalobkyně uhradil. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny zápůjčky v částce 15 000 Kč. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 15 000 Kč, a to ode dne 7. 3. 2023 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 11,75 % ročně, tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 7. 3. 2023 do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně, až ve chvíli, kdy žalovanému byla doručena výzva k úhradě před podáním žaloby z 27. 2. 2023 a tato obsahovala výzvu k zaplacení do tří dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 21 300 Kč za dobu předcházející datu 7. 3. 2023, kdy žalovaný nebyl v prodlení. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 6 300 Kč, 2 500 Kč a 5 160 Kč, když tyto představující poplatky za upomínky a smluvní pokuty, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o zápůjčce (spotřebitelském úvěru). 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.