107 C 376/2023-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 6. 11. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 048 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO] (původní věřitelka) a žalobkyně uzavřely dne 1. 6. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, jehož součástí byla i pohledávka za žalovaným. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 21. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž žalovaný načerpal úvěr v konečné výši 10 000 Kč (+ úrok 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] 240 Kč), který měl být splacen v 60 týdenních hotovostních splátkách po 304 Kč, počínaje 29. 7. 2021 a poslední splátka měla být stanovena na 15. 9. 2022. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný však na pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 7. 2021 (spotřebitelském úvěru) plnil pouze částkou 6 192 Kč. Za období od postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu, nebylo hrazeno na dlužnou částky ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy). Žalobkyně tedy požadovala 12 048 Kč (sestávající z dlužné jistiny 9 247,43 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 642,04 Kč, poplatku za životní pojištění ve výši 158,53 Kč), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 997,95 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 443,04 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 247,43 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrok 21,69 % ročně z částky 9 247,43 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 21. 7. 2021 soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 21. 7. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ společnost“) a žalovaným. Společnost se na základě této smlouvy poskytla žalovanému v den podpisu 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit 18 240 Kč (tj. jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatek za pojištění ve výši 240 Kč) v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Podle smlouvy úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 32,15 %. 4. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný sdělil společnosti, že je svobodný, má učňovské vzdělání, bydlí v nájemním bytě, v domácnosti bydlí s partnerkou, má pravidelný měsíční příjem 14 200 Kč, pracovní smlouvu uzavřenou na dobu určitou do doby ukončení dočasného přidělení, nejdéle 3 let od nástupu a odhadl měsíční výdaje na 10 545 Kč (polovina nákladů na nájem, energie a další služby spojené s bydlením, osobní výdaje 4 845 Kč, 500 Kč splátky stávajících úvěrů). Příjmovou stránku měla společnost ověřit z pracovní smlouvy a výdajovou z faktur za elektřinu, plyn, vodu, telefon, TV/SIPO, měly být doloženy i bankovní výpisy k příjmům/výdajům. 5. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 21. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce uzavřel pojistnou ochranu pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, úplné trvalé invalidity následkem úrazu či nemoci a pracovní neschopnosti následkem úrazu či nemoci. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek ze dne 1. 6. 2023 včetně seznamu, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 7. 6. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 23. 6. 2023 a podacího lístku z 23. 6. 2023 soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] (ve výši 17 648 Kč) se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z 23. 6. 2023 společně s výzvou k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. 7. Z výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku z 2. 10. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 2. 10. 2023 výzvu k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení. 8. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 21. 7. 2021 částku 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 18 204 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným ve výši 17 648 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) v hotovosti dle ust. § 2 390 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč při uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem administrativním poplatkem, odměnou za hotovostní inkaso splátek a odměnou za poskytnuté pojištění v 60týdenních splátkách, v celkové částce 18 204 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil na smlouvu [číslo] částku 6 192 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na zápůjčku něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat, tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila, mj. tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou žádost o úvěr, nedoložila tvrzený příjem, který je v žádosti uveden (tvrzenými bankovními výpisy a nedoložila celou pracovní smlouvu, příp. další dokument, ale pouze první stranu pracovní smlouvy, ze které výše příjmu nevyplývá), výdaje doložila pouze platebními doklady SIPO za období březen 2021, duben 2021 a červen 2021. Dále tvrdila, že žalovaného ověřovala v insolvenčním rejstříku. Vyplněná žádost o úvěr s přiloženými pouze některými listinami, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 10 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhr