108 C 320/2022-103 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 22 620 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřela se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve které se [anonymizováno] zavázala žalovanému na základě jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být dle smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně systému [anonymizováno 5 slov], pomocí autorizační SMS, která je elektronickým podpisem žalovaného. Před uzavřením smlouvy o úvěru [anonymizováno] prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného o jeho příjmu, které uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný nehradil splátky vyčerpaného úvěru řádně a včas, na úhradu úvěru nezaplatil ničeho, a proto [anonymizováno] žalovaného vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 19. 11. 2021, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto jej [anonymizováno] ke dni 19. 11. 2021 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany [anonymizováno] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2022, a to s účinností ke dni 1. 2. 2022. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 020 Kč, poplatků ve výši 2 600 Kč, úroků z prodlení ve výši 350,53 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 2 010,50 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 16,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 020 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % p. a. z částky ve výši 22 620 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Dne 2. 7. 2021 je datována smlouva o revolvingovém úvěru, v níž je jako úvěrující [anonymizováno] označena [právnická osoba] a jako úvěrovaný klient je označen žalovaný. Předmětem smlouvy bylo vymezení práv a povinností smluvních stran při poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 20 000 Kč. Listina neobsahuje podpis ani jedné ze smluvních stran, v případě úvěrovaného klienta je uveden pouze text„ podepsáno elektronickým podpisem“. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení listiny. Částku 20 000 Kč [anonymizováno] poukázala dne 2. 7. 2021 na bankovní účet žalovaného, jak má soud z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 za prokázáno. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že [anonymizováno] vycházela z údajů uvedených v žádosti žalovaného o výši příjmů 25 521 Kč. Mněla k dispozici tvrzení žalovaného o nulových výdajích a výši nájemného 3 500 Kč. Provedla lustraci žalovaného v CBCB a insolvenčním rejstříku. Životní výdaje žalovaného stanovila podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Jeho splátkové zatížení úvěry u banky a jiného poskytovatele zjistila ve výši 12 491 Kč. Z listiny žurnalizované na čl. 89 spisu má soud za prokázáno, že se zřejmě jedná o export z interního systému banky, z něhož nelze mít bez dalšího vysvětlení za prokázanou žádnou relevantní skutečnost. Dne 26. 1. 2022 uzavřely [anonymizováno] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimž je také žalovaná pohledávka. Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů. Dne 27. 7. 2022 vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, v níž jej vyzval k zaplacení žalované pohledávky do 5. 8. 2022. Výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a podacího lístku. 3. Kromě výše uvedeného provedl dále soud důkaz podklady pro soudní jednání, dohodou o úplatě, výzvou, rozhodnutím o zesplatnění, ceníkem, všeobecnými podmínkami. Z těchto listin neprovedl s ohledem na níže uvedené žádné relevantní skutkové zjištění. 4. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Z listinných důkazů předložených žalobkyní však tato skutečnost neplyne. Listina označená jako smlouva o úvěru sice obsahuje identifikační údaje žalovaného, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalovaného, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovaným a bankou. Předložená smlouva neobsahuje podpis žalovaného a i v případě tvrzení o jejím uzavření prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný takový elektronický podpis připojil. Stejně tak byla žalobkyně povinna prokázat, že původní věřitel vynaložil ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Původní věřitel měl sice díky údajům z běžného účtu žalovaného přehled o jeho příjmech, avšak z hlediska výdajů žalovaného se spolehl pouze na tvrzení žalovaného, které verifikoval statistickými údaji a vlastním interním systémem. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že kromě bydlení nemá výdaje, avšak [anonymizováno] zjistila, že má úvěrové splátky v částce přesahující 12 000 Kč, což mělo u [anonymizováno] vzbudit pochybnosti o důvěryhodnosti údajů uváděných žalovaným. Výše uvedený způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného nemohl původnímu věřiteli poskytnout žádnou ucelenou představu o konkrétní situaci žalovaného, zejména o jeho individuálních výdajích. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o jí tvrzených skutečnostech a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. O nutnosti vést další dokazování o dosud neprokázaných skutečnostech (uzavření smlouvy a vynaložení odborné péče na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) byla žalobkyně soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. a přes poučení soudu nenavrhla, z nichž by bylo možné rozhodné skutečnosti zjistit. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala smluvní právní důvod svého nároku, ani skutečnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že původní věřitel odeslal žalovanému na jeho účet částku 20 000 Kč a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni jako nástupkyni původního věřitele vydat. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky 20 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, a to od 6. 8. 2022 v návaznosti na oznámení o zesplatnění dluhu. Co do částky 2 620 Kč s příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené smlouvou, jejíž existence nebyla prokázána, byla žaloba zamítnuta. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku smlouvou o postoupení pohledávek. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 88 %, náhradu nákladů účelně vynaložených v řízení v rozsahu 76 %. Žalobkyně celkem vynaložila na uplatnění svého práva náklady ve výši 11 005 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 131 Kč, třemi předžalobními úkony právní služby po 300 Kč, třemi předžalobními režijními paušály po 100 Kč, třemi úkony právní služby po 2 020 Kč, třemi režijními paušály po 30 Kč za každý úkon právní služby a 21 % DPH ve výši 1 714 Kč. Z celkové částky má žalobkyně právo na 76 %, tj. 8 364 Kč.