108 C 359/2022-89 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 54 559,11 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [IČO], která k [datum] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel se žalovanou dne 23. 2. 2021 Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě [příjmení] poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který [příjmení] bez výhrad akceptovala. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna splácet poskytnutou půjčku v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 236 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a tento stav po výzvě [příjmení] nenapravila, [příjmení] pohledávku s účinností ke dni 1. 10. 2021 zesplatnila. [anonymizováno] tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. [příjmení] [příjmení] uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 10. 2021, ve kterém byla rovněž vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání dané pohledávky. Dne 16. 3. 2022 byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] a žalobkyní dne 10. 3. 2022 postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 47 452,06 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 1. 10. 2021 ve výši 20,04 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 1. 10. 2021 ve výši 1 942,10 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 7 107,05 Kč, smluvního úroku 13,90 % p.a. z jistiny úvěru ve výši 47 452,06 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky ve výši 54 559,11 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 7 107,05 Kč. Na úhradu svých závazků ze smlouvy žalovaná zaplatila pouze 4 944 Kč. 2. Dne 23. 2. 2021 navrhla žalovaná společnosti [právnická osoba] uzavření smlouvy [číslo] na jejímž základě by [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná by se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit formou 60 měsíčních splátek po 1 236 Kč, zahrnující měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 75 Kč měsíčně a sjednanou zápůjční úrokovou sazbu ve výši 13,90 % ročně. [právnická osoba] tento návrh akceptovala dne 23. 2. 2021 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení návrhu na uzavření smlouvy a akceptace tohoto návrhu. Z výpisů z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] za období roku 2020 a leden a únor 2021 má soud za prokázáno, že jediným pravidelným příjmem žalované v tomto období byly dávky poskytované státem v podobě rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a příspěvku na živobytí. Z výpisu z účtu není patrno, v jaké výši měla žalovaná základní životní výdaje (např. na bydlení apod.), finanční prostředky, které jí na účet pravidelně přicházely, zpravidla beze zbytku vyčerpala. Dne 16. 3. 2022 byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] a žalobkyní dne 10. 3. 2022 postoupena žalobkyni, jak má sodu za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení. Dne 15. 7. 2022 vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalované, v níž žalovanou vyzval k zaplacení dluhu plynoucího ze smlouvy uzavřené dne 23. 2. 2021 se společností [právnická osoba] [číslo] to ve výši 65 476,74 Kč do 30. 7. 2022. Výzva byla žalované dne 15. 7. 2022 odeslána doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení výzvy a podacího lístku. 3. Sodu dále provedl důkaz rámcovou smlouvou, produktovými obchodními podmínkami, přehledem poplatků, všeobecnými podmínkami, upomínkou a oznámením o zesplatnění. Z těchto listin neučinil s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná relevantní skutková zjištění. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 60 měsíců formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně byla soudem poučena, že sud nemá za prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce její právní předchůdce vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Přes poučení soudu ve smyslu § 118 o. s. ř. žalobkyně žádná další tvrzení neposkytla a důkazy nenavrhla. Z výpisů z účtu žalované, které žalobkyně soudu předložila, je patrné, že její předchůdce měl informaci o tom, že jediným pravidelným příjmem žalované jsou dávky poskytované státem, které zpravidla beze zbytku v průběhu měsíce vyčerpá. O jejích pravidelných nutných výdajích neměl předchůdce žalobkyně z výpisu z účtu žádné informace. P5edchůdce žalobkyně tak poskytl žalované zápůjčku v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 50 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 4 944 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 45 056 Kč, neboť žalovaná částku 4 944 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 31. 7. 2022, neboť k zaplacení byla žalobkyní vyzvána do 30. 7. 2022. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobkyně, která byla v řízení úspěšná co do 83 %, právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila, v rozsahu 66 %. Žalobkyně vynaložila náklady řízení celkem částkou 28 864 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 728 Kč, šesti úkonů právní služby po 3 300 Kč, šesti režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 4 536 Kč. Z celkové částky má žalobkyně právo na náhradu 66 %, tj. 19 050 Kč.