108 C 365/2022-134 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30 027,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 8. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 1 450 EUR, a to při běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeném u žalobkyně. Mezi stranami byla původně uzavřena dne 5. 1. 2015 smlouva o běžném účtu a ta byla nahrazena dne 15. 8. 2016 rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb. Smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena elektronickým úkonem žalovaného v aplikaci [anonymizováno]. Za sjednání závazku žalobkyně poskytnout žalovanému za stanovených podmínek peněžní prostředky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek ve výši 58 EUR. Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Měla k dispozici informace o jeho příjmech, které přicházely na běžný účet vedený žalobkyní. Primárně pak při posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela z údajů sdělených žalovaným a pro stanovení jeho výdajové stránky využila veřejně dostupné informace o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Žalovaný neplnil své smluvní závazky, proto žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu výpovědí ze dne 30. 1. 2017, a to ke dni 30. 3. 2017. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 10. 7. 2017 byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením. Ke dni 30. 6. 2017 evidovala žalobkyně za žalovaným z titulu nezaplaceného kontokorentního úvěru pohledávku ve výši 1 111,32 EUR, kterou přihlásila do insolvenčního řízení žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2021 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schválené oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Pohledávka žalobkyně byla v insolvenčním řízení žalovaného uspokojena co do 2 800,60 Kč, kterou žalobkyně započetla na částečnou úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 30 027,86 Kč za dobu od 1. 7. 2017 do 14. 9. 2020. Nadále žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši jistiny 30 027,86 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 1. 7. 2017 do 14. 9. 2020 ve výši 4 956,40 Kč, úrok ve výši 9,50 % ročně z částky 30 027,86 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 30 027,86 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení. Za celou dobu od poskytnutí kontokorentního úvěru žalovaný vyčerpal celkem částku 14 030,47 EUR, zaplatil 13 132,22 EUR. Na jeho běžném účtu byl ke dni uzavření kontokorentního úvěru kladný zůstatek ve výši 11,78 EUTŘ. Na úhradu pohledávky žalobkyně bylo v průběhu insolvenčního řízení zaplaceno celkem 2 800,60 Kč. 2. Dne 11. 7. 2011 uzavřeli účastníci smlouvu o elektronické správě účtů, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému elektronicky spravovat jeho účty vedené u žalobkyně. Téhož dne je datován protokol o nastavení autorizace elektronických pokynů žalovaného, v němž bylo určeno, že autorizace elektronické pokyny žalovaného budou autorizovány pouze SMS s autorizačním kódem. Dne 5. 1. 2015 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 29. 4. 2016 uzavřeli účastníci dohodu o změně hesla pro elektronickou správu účtu a žalobkyně tak na základě žádosti žalovaného nastavila pro jeho přístup k aplikaci elektronické správy účtu první heslo ve znění [číslo]. Dne 15. 8. 2016 uzavřeli účastníci rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na jejímž základě se dohodli, že počínaje dnem uzavření rámcové smlouvy se jejich práva a povinnosti vztahující se k tomuto běžnému účtu řídí rámcovou smlouvou a předchozí smlouva o běžném účtu pozbývá účinnosti. Dohodli se dále, že pro vzájemnou komunikaci stran spojenou s využíváním, rušením a sjednáváním služeb budou používat elektronickou správu účtů ([anonymizováno]) nebo pobočky žalobkyně. Sjednali způsob, jakým bude v rámci [anonymizováno] ověřována totožnost žalovaného. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z protokolu o nastavení autorizace, smlouvy o elektronické správě účtů, smlouvy o běžném účtu, dohody o změně hesla, rámcové smlouvy. 3. Blíže neurčeného data byla vyhotovena žádost [číslo] o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu č. [bankovní účet], v níž je uvedeno, že žadatelem o úvěr je žalovaný, požaduje úvěr ve výši 1 450 EUR. Na konci žádosti je uvedeno, že byla podána žalovaným dne 12. 8. 2016 elektronicky v aplikaci [anonymizováno]. Žádost neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Blíže neurčeného data byla vyhotovena smlouva o kontokorentním úvěru, v níž jako smluvní strany jsou označeni žalobkyně a žalovaný a obsahuje vymezení smluvních práva povinností při poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 1 450 EUR k běžnému účtu žalovaného. Na konci smlouvy je uvedeno, že byla uzavřena elektronickým úkonem žalovaného dne 15. 8. 2016 elektronicky v aplikaci [anonymizováno]. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z žádosti o poskytnutí úvěru a smlouvy o úvěru. Z karty klienta vedené žalobkyní má soud za prokázáno, že obsahuje jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného a údaj o žádosti o kontokorent ve dnech 24. 11. 2016, 1. 4. 2017, 12. 8. 2016 a 15. 8. 2016. Dále údaj o zpracované smlouvě o kontokorentu dne 15. 8. 2016. Z listiny označené jako přehled příjmů má soud za prokázáno, že obsahuje tabulku s daty a částkami a je uvedeno, že plátcem částek byl [anonymizována tři slova]. Z tabulky na čl. 95 spisu má soud za prokázáno, že obsahuje vybrané statistické údaje o domácnostech v letech 2010 -2015, např. zastoupení pracujících, dětí, údaje o tom, zda se jedná o úplnou či neúplnou rodinu, průměrné roční příjmy, medián čistého ročního příjmu na osobu apod. Z výpisu žalovaného ze systému BRKI má soud za prokázáno, že v období od roku 2005 do roku 2013 čerpal úvěr z kreditní karty, který řádně nesplácel. V období od dubna 2005 do 31. 10. 2012 čerpal spotřební úvěr, který rovněž řádně nesplácel. 4. Z karty žalovaného v systému žalobkyně za dobu od 12. 8. 2016 do 15. 8. 2016 má soud za prokázáno, že ej v ní uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného a údaje o tom, jak žalobkyně eviduje aktivitu žalovaného v aplikaci [anonymizováno] v těchto dnech. 5. Dne 3. 11. 2021 vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, v níž jej vyzval k zaplacení žalované částky představující pohledávku z titulu čerpaného a nezaplaceného kontokorentního úvěru, poskytnutého na základě smlouvy ze dne 15. 8. 2016, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 5. 11. 2021 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a poštovní doručenky. 6. Dále soud provedl důkaz ceníkem finančních operací, sazebníkem, výpovědí úvěrové smlouvy, dalšími poštovními doručenkami, přehledem pohybů na účtu žalovaného po datu 16. 8. 2016, přehledem poplatků, print screeny na čl. 117 až 119, listinami z insolvenčního řízení na čl. 120 až 126 spisu a zvukovým záznamem telefonního hovoru. Z těchto důkazů neučinil soud žádná, pro věc relevantní, skutková zjištění. 7. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že mezi účastníky byla dne 15. 8. 2016 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 1 450 EUR a žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky splácet způsobem uvedeným ve smlouvě. Žalobkyně v řízení neprokázala základní skutkové tvrzení o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. K prokázání svého tvrzení předložila print screeny ze svého vlastního systému, v nichž je zaznamenáno, že žalovaný byl konkrétním způsobem aktivní v režimu [anonymizováno], avšak nelze z nich mít bez dalšího za prokázáno, že žalovaný učinil konkrétní právní jednání směřující k uzavření konkrétní smlouvy o úvěru s vymezenými právy a povinnostmi. O tomto důkazním nedostatku byla žalobkyně poučena, avšak přes poučení soudu přesvědčivé důkazy k prokázání existence smlouvy o kontokorentním úvěru soudu nepředložila. Kromě skutečnosti, že nebyla prokázána existence smlouvy, je dán další důvod pro v daném případě částečné zamítnutí žaloby. I V případě, že by žalobkyně prokázala existenci tvrzené smlouvy o kontokorentním úvěru, nelze pominout, že by se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 občanského zákoníku a bylo proto povinností před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (tj. zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného uzavření smlouvy o úvěru). Sama žalobkyně tvrdila, že díky datům z běžného účtu žalovaného měla přehled o jeho příjmech a pro účely zjištění výše jeho výdajů využila statistická data zveřejňovaná Českým statistickým úřadem. Využití statistických dat ve sféře výdajů žalovaného však není vynaložením odborné péče při zkoumání jeho schopnost splácet úvě