108 C 391/2022-107 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 105 624,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“) jako poskytovatel finančních produktů pod značkou [anonymizováno] uzavřela se žalovanou dne 31. 7. 2020 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky, to vše v 60 měsíčních splátkách po 2 564 Kč Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku, podpis žalované na smlouvě je v daném případě nahrazen SMS kódem, který je jedinečný pro žalovanou a konkrétní operaci. Poté, kdy žalovaná poskytne všechny podstatné údaje z hlediska uzavření smlouvy, a jsou navrženy konkrétní podmínky smlouvy, obdrží tento jedinečný identifikační kód, který v případě jejího souhlasu s navrhovanými podmínkami smlouvy, zašle formou SMS zprávy. Tento jedinečný kód se potom propíše do smlouvy s tím, že v daném případě byl kód ve znění [číslo] a je uveden v písemném vyhotovení smlouvy. Před uzavřením smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované. Měl k dispozici informace poskytnuté žalovanou, které ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žalovaná předložila výpis ze svého účtu a k ověření údajů o jeho výdajích původní věřitel využil státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, údaje o výši normativních nákladů na bydlení. Původní věřitel dále učinil dotaz na bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a registr SOLUS. Původní věřitel primárně vycházel z rodičovského příspěvku žalované, zohlednil také příjmy jejího partnera. Smluvní strany sjednaly oprávnění původního věřitele v případě kvalifikovaného porušení smlouvy žalovanou, zesplatnit úvěr a domáhat se úhrady smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. Žalovaný nezaplatil 2 měsíce sjednané splátky, resp. byl v prodlení s úhradou jedné splátky déle než 3 měsíce a původní věřitel proto dne 25. 3. 2021 zaslal žalované oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné jistiny ve výši 98 344,08 Kč, neuhrazeného poplatku za zprostředkování úvěru ve výši 344,10 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 4 809,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a dlužného pojistného ve výši 627 Kč. Se zaplacením dluhu v celkové výši 105 624,89 Kč je žalovaná v prodlení a žalován je proto také zákonný úrok z prodlení. Na úhradu svých závazků plynoucích z uzavřené smlouvy zaplatila žalovaná celkem částku 7 692 Kč. 2. Před zahájením řízení došlo v důsledku fúze sloučením k zániku původního věřitele společnosti [právnická osoba] a k přechodu jejího jmění na nástupnickou společnost [právnická osoba] 3. Dne 31. 7. 2020 je datováno vyhotovení smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Předmětem smlouvy bylo vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 13,49 % ročně. Listina neobsahuje podpis žalované. Sjednána byla také povinnost žalované platit pojistné v roční výši 209 Kč za pojištění její schopnosti úvěr splácet. Tyto skutečnosti má soud z obsahu listiny za prokázány. Dne 30. 4. 2021 vyhotovil původní věřitel potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy [číslo] něhož má soud za prokázáno, že původní věřitel prohlásil, že SMS kód, jímž byla dle tvrzení žalobkyně podepsána smlouva o úvěru, byl zaslán na telefonní číslo [tel. číslo] dne 31. 7. 2020 v 13: 17:42 hodin a dne 31. 7. 2020 v 13: 18:02 hodin byla smlouva tímto kódem podepsána. Listina obsahuje níže několik řádků, které původní věřitel označuje jako import ze své interní databáze. Z potvrzení o vyplacení úvěru, výpisu z účtu žalované a potvrzení žalobkyně o majiteli účtu má soud za prokázáno, že dne 31. 7. 2020 vyplatil původní věřitel na účet žalované částku 100 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 má soud za prokázáno, že žalované byly poukázány úřadem práce dávky rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč. Nepravidelně a v různých částkách jí byly zasílány finanční prostředky [jméno] [příjmení]. Z výpisu z účtu není patrná výše jejích základních výdajů Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalované vypracované původním věřitelem má soud za prokázáno, že žalovanou uváděné výdaje původní věřitel verifikoval porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Vycházel z příjmu žalované v podobě rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč a tzv. dalších příjmů domácnosti ve výši 37 500 Kč. Obdržel informaci, že žalovaná žije s partnerem v družstevním bytě a má dvě děti. V registru NRKI/BRKI původní věřitel nezjistil jakýkoliv aktivní závazek. Dne 25. 3. 2021 původní věřitel vyhotovil listinu, kterou oznamoval žalované, že vzhledem k neplnění smluvních povinností žalované plynoucích ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 7. 2020, původní věřitel zesplatňuje dosud nezaplacenou část úvěru a vyzývá žalovanou k zaplacení částky 105 624,89 Kč do 10 dnů. Dne 26. 3. 2021 odeslal původní věřitel žalované doporučenou poštovní zásilku. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení listiny z 25. 3. 2021 a části poštovního podacího archu ze dne 26. 3. 2021. 4. Kromě výše uvedeného soud dále provedl důkaz úvěrovou zprávou, tabulkami na čl. 14, 21 a 31 spisu, bilancí půjčky, úvěrovými podmínkami. Z těchto důkazů neučinil s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 5. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Z listinných důkazů předložených žalobkyní však tato skutečnost neplyne. Listina označená jako smlouva o úvěru sice obsahuje identifikační údaje žalované, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalované, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovanou a věřitelem. Předložená smlouva neobsahuje podpis žalované a i v případě tvrzení o jejím uzavření prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by bylo možno zjistit jakékoliv právní jednání žalované. Z interního potvrzení původního věřitele nelze mít takovou skutečnost za prokázanou. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o jí tvrzených skutečnostech a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. O nutnosti vést další dokazování o dosud neprokázaných skutečnostech byla žalobkyně soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. a přes poučení soudu nenavrhla důkazy, jimiž by byla rozhodná skutečnost prokázána. Stejně tak byla žalobkyně soudem poučena, že soud nemá za prokázáno, že původní věřitel vynaložil ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Původní věřitel si sice vyžádal od žalované výpis z účtu, čímž získal přehled o jejích příjmech, avšak z hlediska výdajů žalované se spolehl pouze na tvrzení žalované, které verifikoval statistickými údaji o nákladech na bydlení a s životním minimem. Při hodnocení finanční situace žalované navíc kalkuloval s tzv. dalšími příjmy domácnosti, které nebyly nijak prokázány. Tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované neposkytl původnímu věřiteli žádnou představu o konkrétní situaci žalované, o jejích individuálních výdajích. I o této skutečnosti byla žalobkyně poučena, žádné další důkazy však soudu nenavrhla. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala smluvní právní důvod svého nároku, ani skutečnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že původní věřitel odeslal žalované na jeho účet částku 100 000 Kč a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaná povinna žalobkyni jako nástupkyni původního věřitele vydat. Žalovaná však již plnila částku 7 692 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky 92 308 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, a to od 13. 5. 2021 v návaznosti na oznámení o zesplatnění dluhu. Co do částky 13 316,89 Kč s příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené smlouvou, jejíž existence nebyla prokázána, byla žaloba zamítnuta. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 87 %, náhradu nákladů účelně vynaložených v řízení v rozsahu 74 %. Žalobkyně celkem vynaložila na uplatnění svého práva náklady ve výši 56 388 Kč. Čás