108 C 81/2023-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení celkem částky 29 257,14 Kč s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 4. 3. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobkyně celkem částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splátky však žalovaná neplatila včas, na úhradu svého závazku zaplatila pouze 5 992 Kč a v důsledku nezaplacení sjednaných splátek se dosud neuhrazená část dluhu stala splatnou ke dni 4. 5. 2021. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 993,37 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 217,12 Kč, nesplaceného úroku ve výši 917,54 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 770,78 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 094,43 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 119,88 Kč, nezaplaceného smluvního úroku ve výši 2 144,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 179,21 Kč a dále jdoucího úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč. 2. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 4. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč formou 14 měsíčních splátek. Smlouva dále obsahuje úpravu dalších smluvních práv a povinností. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy za prokázány. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázáno, že žalovaná prohlásila před uzavřením smlouvy věřiteli, že má k dispozici mzdu ve výši 8 849 Kč, je rozvedená, bydlí v nájemním bytě u syna, má výdaje na bydlení ve výši 1000 Kč a výdaje na dopravu, jídlo a osobní výdaje ve výši 3 500 Kč, exekuci ve výši 100 Kč. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou z této smlouvy žalobkyni, jak má soud z obou smluv a části seznamu postoupených případů za prokázáno. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 8. 2022 a byla vyzvána k plnění žalobkyni nejpozději do 10 dnů od obdržení výzvy, která jí byla odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 8. 8. 2022 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení oznámení o postoupení a poštovního podacího archu. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě původní věřitel poskytl žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 14 měsíců po 1 992 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně v řízení poskytla k prokázání skutečnosti, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, pouze vyhotovení žádosti o úvěr. Z obsahu žádosti je patrno, že žalovaná dosahovala mzdy pouze ve výši kolem 8 000 Kč, měla exekuci a v žádosti jsou uváděny nepravděpodobně nízké výdaje na bydlení v nájemním bytě (byť u syna) ve výši 1 000 Kč a stejně tak nepravděpodobně nízké životní výdaje ve výši 3 500 Kč měsíčně. Prokázanou péči, kterou snad předchozí věřitel věnoval zkoumání úvěruschopnosti žalované rozhodně nelze nazvat péčí řádnou. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti navrhnout další důkazy k prokázání skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku a neunesla tak břemeno důkazu o takové skutečnosti. Nelze dospět k jinému závěru než, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost stanovenou zákonem s odbornou péčí zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, s čímž je spojena zákonná sankce neplatnosti uzavřené smlouvy ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 5 992 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 9 008 Kč, neboť žalovaná částku 5 992 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 5 992 Kč) byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Prodlení žalované pak nastalo ke dni 19. 8. 2022, neboť k zaplacení žalované částky představující její bezdůvodné obohacení byla vyzvána do data 18. 8. 2022. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.