109 C 12/2023-56 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 16 000 Kč se zákonným s úrokem z prodlení od 9. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 772,60 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částku 1 856 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný dne 7. 12. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 16 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Dne 8. 12. 2021 společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kdy následně došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv u postoupených pohledávek. Žalovaný z dlužné částky neuhradil ničeho. Částka 18 006 Kč sestává z nesplacené jistiny 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 856 Kč. Ve smlouvě o úvěru si účastníci smlouvy dohodli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, smluvní pokuta je vypočtena z částky 16 000 Kč od 7. 1. 2022 do 3. 5. 2022. Dále je v částce 18 006 Kč započteno 150 Kč jako neuhrazené paušální náklady na upomínání, kdy za jednotlivou upomínku se hradí 50 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 772,60 kč je vypočten z částky 16 000 Kč za dobu od 7. 1. 2022 od 6. 6. 2022 Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč představují náklady za osobní návštěvu dlužníka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jež měla uzavřít společnost [právnická osoba] a žalovaný na částku 16 000 Kč dne 6. 12. 2021 ani z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěru splatných jednorázově soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když tyto listiny nejsou účastníky podepsány, a to ani elektronicky. 4. Z výpisu z banky [právnická osoba] soud zjistil, že z účtu společnosti [právnická osoba] bylo dne 7. 12. 2021 zasláno 16 000 Kč na účet vedený na jméno žalovaného. Dále z výpisu bylo zjištěno, že dne 6. 12. 2021 na účet společnosti [právnická osoba] z účtu vedeného na jméno žalovaného bylo zasláno 0,01 Kč. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2022 soud zjistil, že žalovanému je oznámeno, že pohledávka společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla postoupena na žalobkyni. 6. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto tvrzení však žalobkyně neprokázala. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o úvěru [číslo] avšak tato smlouva není žádným z tvrzených účastníků smlouvy podepsána (společnost [právnická osoba], žalovaný). Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě - písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatou náležitosti právního jednání elektronický podpis jednající osoby, což v tomto případě prokázáno nebylo. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní k uzavření smlouvy o úvěru dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně však prokázala, že bez uzavřené smlouvy společnost [právnická osoba] zaslala na účet vedený na jméno žalovaného částku 16 000 kč a to 7. 12. 2021. Její nárok lze tedy posoudit jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Bylo prokázáno výpisem z účtu, že do dispozice žalovaného se dostalo 16 000 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání této částky. Pokud jde o splatnost, soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 13. 6. 2022. Dle podacího archu se dne 14. 6. 2022 tato výzva byla dána k poštovní přepravě, dne 22. 6. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení (ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z.). Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud může ještě poznamenat, že pokud by bylo prokázáno, že smlouva o úvěru uzavřena byla, je povinností žalobkyně tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Toto v řízení však tvrzeno nebylo a nebyly navrženy žádné důkazy k prokázání, že tato povinnost splněna byla. Nesplnění této povinnosti je tak stíháno neplatností i případně uzavřené smlouvy dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jde o aktivní legitimaci ve sporu, tuto žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1882 odst. 2 o. z., když bylo oznamováno žalovanému dopisem ze dne 13. 6. 2022, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 1 712 Kč. Celé náklady by činily 2 252 Kč Tyto sestávají z částky 900 kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 300 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály á 100 Kč, částka 252 Kč jako 21 % DPH z výše uvedených částek, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně a částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně měla ve věci 88 % úspěch, 12 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 76 % z celkových nákladů řízení.