109 C 365/2022-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 7 669,84 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 669,84 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 216,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 119,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 264,77 Kč od 22. 12. 2021 do 28. 4. 2022, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 762 Kč, částku 3 500 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 28. 2. 2019 smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč. Tato se zavázala zaplatit úvěr vč. příslušenství ve výši 8 592 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas, když celkově uhradila pouze částku 4 628 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Po postoupení žalovaná uhradila 1 000 Kč. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny 7 669,84 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 563,99 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 680,27 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 697,96 Kč, inkasního poplatku 1 351,94 Kč. Postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu činí 1 825 Kč, je vypočten za období od 29. 4. 2020 do 29. 11. 2021 z postoupené pohledávky 7 669,84 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 216,67 Kč po revizním přepočtu je vypočten z částky 7 669,84 Kč od 29. 4. 2020 do 29. 11. 2021 Náklady na mimosoudní vymáhání představují částku 762 Kč a žalobkyně účtuje 39 Kč za jeden obyčejný dopis, odchozí telefonický hovor 72 Kč a tři návštěvy jedna za 217 Kč. Žalobkyně má také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení od 29. 4. 2020 do 29. 7. 2021, vypočteno z částky 7 669,84 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení. Dle seznamu postoupených pohledávek součástí postoupení byla také pohledávka za žalovanou. 4. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznamuje žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Toto oznámení bylo dle podacího archu dáno k poštovní přepravě 12. 1. 2022. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala s touto částkou zaplatit úrok ve výši 963 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 929 Kč, náklady za inkaso plateb v hotovosti 1 800 Kč. Dluh měl být uhrazen ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. 6. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla právní předchůdkyni žalobkyně, že je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 7 600 Kč, ostatní státní příspěvky 10 701 Kč, celkové měsíční příjmy jsou uvedeny však v částce 34 747 Kč, náklady na bydlení činí 10 634 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady jsou vyčísleny na částku 13 320 Kč, telefon 400 Kč. Je uvedeno, že žalovaná je vdaná, má tři a více vyživovaných dětí. 7. Z informačního systému soudu soud zjistil, že proti žalované v postavení povinné byla před uzavřením smlouvy o úvěru vedena řízení pod sp. zn. 125 EXE 2788/2018, 126 EXE 893/2019. 8. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právní předchůdkyní žalobkyně a to společností [právnická osoba] dne 22. 12. 2021, smlouva je uzavřena v souladu s ustanovením § § 1879 o. z. Aktivní legitimace byla také prokázána oznámením o postoupení pohledávky, které se dostalo do dispozice žalované (ustanovení § 1882 odst. 2 o. z.). Žalobkyně řádně netvrdila, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy o úvěru prověřována solventnost žalované, k prověřování solventnosti předložila pouze listinu nazvanou žádost o úvěr. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnost tvrzení o řádném prověřování solventnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. a k prokázání tvrzení dle ustanoven § 118a odst. 3 o.s.ř. Poskytoval úvěru je aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, nespoléhat se pouze na údaje uvedené dlužníkem. Pokud by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, např. v evidenci exekucí, zjistila by, že proti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru byla vedena minimálně dvě exekuční řízení. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila částku 4 628 Kč a po postoupení pohledávky částku 1 000 Kč. Jelikož soud při vyhlašování rozhodnutí udělal početní chybu, tuto opravil opravným usnesením, když byla učiněna chyba v počtech dle ustanovení § 164 o.s.ř. a opravné usnesení včlenil přímo do tohoto rozhodnutí. Původně bylo vyhlášeno, že žalovaná má být zavázána zaplatit žalobkyni částku 5 372 Kč, správně však tato částka činí 4 372 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí). Ve výroku II. pak pokud jde o zamítavou část, bylo uvedeno, že žaloba byla zamítnuta co do povinnosti zaplatit žalovanou žalobkyni částku 2 297,84 Kč, i když správně má být uvedeno částku 3 297,84 Kč. Soud tak zavázal žalovanou, jak je již shora uvedeno, uhradit žalobkyni částku 4 372 Kč (10 000 Kč mínus 4 628 Kč a 1 000 Kč). Jelikož smlouva je neplatná, nemůže soud vycházet z žádného ujednání smlouvy o splatnosti, proto soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 1. 2022, která byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 12. 1. 2022. Dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., je tak žalovaná povinna plnit 24. 1. 2022. Soud však prodlení přiznal od 29. 4. 2022, když se žalobkyně domáhala prodlení od tohoto data, když nemůže překročit žalobní návrh. Přičemž k tomuto datu přiznané úroky z prodlení jsou v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v souladu s žalobním návrhem. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch žalované byl vyšší, avšak této nevznikly žádné prokazatelné náklady řízení,