112 C 41/2023-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 44 343 Kč s úroky a zákonnými úroky z prodlení z částky 21 510,84 Kč s odůvodněním, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s žalovanou, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu s částkou 27 775 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 689 Kč, s úrokovou sazbou 25,26 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, částky za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 9 990 Kč včetně pojistného, bylo-li sjednáno. Celková částka měla být uhrazena v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 2 199 Kč nejpozději do [datum]. Věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce, nájemní smlouva). Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, celkem zaplatila 7 400 Kč. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Dluh žalované činí 44 343 Kč a sestává z neuhrazené jistiny 21 510,84 Kč a z dlužných poplatků ve výši 22 832,16 Kč. Žalovaná dosud svůj závazek nesplnila, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny a poplatků požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z dlužné jistiny. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jako věřitel se zavázala zapůjčit žalované jako dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu se s poplatkem v celkové výši 24 679 Kč představující úrok ve výši 14 689 Kč (úroková sazba měla činit 49 %), částku za zpracování úvěru a péči o zákazníka ve výši 9 990 Kč a současně bylo sjednání doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč za celou dobu pojištění. Celkem tak mělo být uhrazeno 52 775 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 199 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že obdržela v hotovosti celou částku spotřebitelského úvěru. Na zápůjčku žalovaná uhradila v nepravidelných splátkách celkem 7 400 Kč, jak soud zjistil z tabulky umoření ke smlouvě [číslo]. 4. Ze zákaznické karty sepsané dne [datum] soud zjistil, že byla sepsána pro účely spotřebitelském úvěru v částce 6 000 Kč na neočekávané výdaje, obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že je rozvedená, nevyživuje žádné osoby, nevlastní vozidlo, je nezaměstnaná, bydlí v nájemním bytě. Její čistý příjem činí 13 300 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, takže celkový příjem činí 43 850 Kč. U běžných měsíčních výdajů je uvedeno, že nemá žádné externí splátky, interní splátky u [anonymizována dvě slova] činí 1 422 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované činí 1 000 Kč. Při sepisu karty měla žalovaná předložit složenky za 9, [číslo]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Původní věřitel vyhotovil pro žalovanou dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalované původním věřitelem. 6. Výzvou ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě celkové částky ve výši 49 912,46 Kč spolu s příslušenstvím představující nesplacenou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], a to do [datum] (prokázáno výzvou k plnění a podacím lístkem). 7. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky včetně pojištění tak, že celkem měla zaplatit částku 52 775 Kč v měsíčních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 7 400 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. 8. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak dle názoru soudu toto učinil nedostatečně. Z karty klienta je zřejmé, jaké doklady měl mít věřitel k dispozici, konkrétně poštovní poukázky za 2 měsíce o příjmech žalované, která však byla v době sjednávání smlouvy nezaměstnaná, tyto listiny soudu předloženy nebyly. Není zřejmé, co konkrétně představuje částka 30 000 Kč jako další příjmy domácnosti a zda lze s touto částkou počítat při hodnocení možnosti žalované zápůjčku řádně splácet. Ve vztahu k výdajům byly uváděny pouze závazky žalované vůči věřiteli, ale nebyly zjištěny skutečné, faktické výdaje žalované na bydlení a zajištění dalších základních životních potřeb, když ze zákaznické karty je zřejmé, že výdaje spotřebitele byly pouze odhadovány. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by také původní věřitel nahlížel do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o nutnosti označit a předložit další důkazy o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. 9. S ohledem na výše uvedené je možno učinit závěr, že původní věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěrové smlouvy a tato je podle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 25 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytla. Žalovaná před podáním žaloby uhradila 7 400 Kč a toto plnění je třeba odpočítat od částky poskytnuté žalované dle neplatné smlouvy. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 17 600 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou). Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 17 600 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do [datum]. Splatnost této částky nelze vázat na termín uvedený v oznámení o postoupení pohledávky, neboť nebylo prokázáno, že by jí byla tato listina vyhotovená původním věřitelem odeslána. Úroky z prodlení byly přiznány ve výši požadované žalobkyní, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by měla žalobkyně nárok vyšší, avšak soud její návrh překročit nemohl. So