113 C 116/2023-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek 46 320 Kč a 25 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Ve smlouvě [číslo] se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný splatit formou 78 týdenních splátek po 727 Kč a to včetně úroku ve výši 5 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, administrativního poplatku ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas, poslední splátka byla splatná k [datum]. Žalovaný na pohledávka za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradil částku 10 380 Kč. Ve smlouvě [číslo] se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný splatit formou 60 týdenních splátek po 900 Kč a to včetně úroku ve výši 6 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas, poslední splátka byla splatná ke [datum]. Žalovaný na pohledávka za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradil částku 28 300 Kč. Pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny žalobkyni. Žalovaný od postoupení pohledávek do podání žaloby nezaplatila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Protože je žalovaný státním příslušníkem Polska s trvalým pobytem na území České republiky, musel se soud nejdříve zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudu. Mezinárodní pravomoc českého soudu soud dovodil z čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012), o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle kterého může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Vzhledem k tomu, že má žalovaný trvalý pobyt na území České republiky a poslední známé bydliště v obvodu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, je příslušný k projednání věci zdejší soud. Soud při určení rozhodného práva vycházel z čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti, se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště. Soud tedy bude v tomto řízení aplikovat český právní řád, neboť žalovaný má své obvyklé bydliště v České republice. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázala věřiteli vrátit částku 54 000 Kč tvořenou jistinou, úrokem ve výši 6 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč. Splatnost byla stanovena v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy (tj. [datum]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázala věřiteli vrátit částku 56 700 Kč tvořenou jistinou, úrokem ve výši 5 100 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč. Splatnost byla stanovena v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy (tj. [datum]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávky za žalovaným, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy. 8. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni a vyzval ho k úhradě částky 76 770 Kč ze smluv [číslo] do 10 dnů od obdržení dopisu. 9. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě částky 112 090,81 Kč, a to do [datum]. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě těchto smluv se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky vždy ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky. Úvěry byly žalovanému poskytnuty v hotovosti. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na základě smlouvy [číslo] částku 10 380 Kč a na základě smlouvy [číslo] částku 28 300 Kč Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvy spotřebitelské, na které dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěrů žalovanému vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. 11. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona jsou proto smlouvy o úvěru neplatné, neboť byly sjednány v rozporu s ustanovením. § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z n