113 C 184/2023-62 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 101 436 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne [datum] na jím určený účet úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 138,16 % ročně, formou 30 měsíčních splátek ve výši 5 080 Kč počínaje květnem 2018. Před sjednáním smlouvy o úvěru si žalobkyně ověřila, že je žalovaný schopen úvěr řádně hradit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Byly zjištěny dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru, dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích [příjmení], insolvenčním rejstříku a Nebankovním registru klientských informací. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil řádně a na úvěr uhradil 3 splátky ve výši 5 080 Kč. Žalovaný požádal o odklad splátek 4-6 z důvodu ukončení pracovního poměru, čemuž žalobkyně vyhověla. Před zesplatněním úvěru vzniklo z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (tj. 499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dní) a také právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení, přičemž u žalovaného šlo o prodlení se 2 splátkami, takže žalobkyně požadovala 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a žalobkyni tak vzniklo právo žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění k jistině, celkem tedy 71 036,13 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů za prodlení se splátkami ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, což za dobu od [datum] do dne vyhotovení žaloby činí 29 002 Kč a úroků ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 58 125,18 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně je požaduje v nominální roční úrokové sazbě 89,99 %, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 182 880 Kč (neboť dle smluvních ujednání je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle smlouvy). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný, než na bydlení, získala k [datum]. 5. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] a návrhu na uzavření o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný projevil zájem o poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně, a to ve výši 60 000 Kč. V předsmluvním formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Následně byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru [číslo] kdy návrh na její uzavření žalovaný podepsal dne [datum]. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to včetně splátkového kalendáře. Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně jako úvěrující poskytnout žalovanému jako úvěrovanému spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč na dobu 30 měsíců, který měl žalovaný splácet ve splátkách po 5 080 Kč vždy k 19. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 138,16 % ročně a byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. RPSN smlouvy činila 138,16 % Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů (viz článek 6 smlouvy, který upravuje právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a nárok na zákonný úrok z prodlení). Současně je v článku 6.3 písm. b) smlouvy ujednáno automatické zesplatnění úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou jakékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. 6. Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný požádal o odklad 3 splátek z důvodu ztráty zaměstnání. Sdělením ze dne [datum] vyhověla žalobkyně žalovanému a potvrdila odklad tří splátek. Žalobkyně vyhotovila upravený splátkový kalendář ke smlouvě [číslo]. 7. Z hodnocení klienta ze dne [datum] se podává, že celková výše úvěru byla 60 000 Kč. Žalovaný byl svobodný, žil sám v pronajatém bytě, byl vyučen. Žalovaný měl čistý příjem ve výši 20 000 Kč a výdaje v celkové výši 5 810 Kč. [příjmení] prostředky měl ve výši 13 190 Kč. 8. Dle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán jako dělník. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. 9. Z výplatní listiny za měsíc únor 2018 vyplývá, že žalovaný měl čistý příjem ve výši 20 670 Kč. Z výplatní listiny za měsíc březen 2018 vyplývá, že žalovaný měl čistý příjem ve výši 20 670 Kč. Uvedené je ve shodě s údaji uvedenými v potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance. 10. Dle výpisu z Nebankovního registru klientských informací byl ke dni [datum] u žalovaného zjištěn příznak 14, tedy že klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. Dále byl doložen výpis záznamů z registru [příjmení], ze kterého soud zjistil, že ke dni [datum] nebyl u žalovaného veden žádný záznam. 11. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že žalobkyně dne [datum] poukázala částku 60 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 12. V potvrzení o vedení účtu uvedla [právnická osoba], že ode dne [datum] vede účet č. [bankovní účet] na jméno žalovaného. 13. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. Dne [datum] byla na účet poukázána částka 60 000 Kč. 14. Z karty klienta – žalovaného ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 60 000 Kč a žalovaný uhradil 3 předepsané splátky po 5 080 Kč, celkem zaplatil 15 240 Kč. 15. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě neuhrazených splátek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Současně mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou neuhrazenou splátku a účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč. Ohledně odeslání výzvy žalovanému však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. 16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané žalovanému doporučeně téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 72 434 Kč s příslušenstvím, které je zde specifikováno, s tím, že pokud tak neučiní do 15 dnů od data odeslání výzvy, bude částka vymáhána soudně. 17. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (prohlášení klientů a vyjádření znalce) soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění. 18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet, ke kterému má dispoziční oprávnění, v plném rozsahu a žalovaný žalobkyni uhradil pouze 15 240 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila dvě výplatní listiny žalovaného, jeho pracovní smlouvu a dále výpis záznamu z registru [příjmení] ve vztahu k žalovanému a z nebankovního registru klientských informací. Dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena pasivní stránka žalovaného, zejména to,