113 C 334/2023-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek 9 640 Kč a 7 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 K, a to v hotovosti, které měla žalovaná splatit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, a to včetně úroku v částce 1 200 Kč, administrativního poplatku v částce 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 1 160 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dále dne [datum] uzavřena smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 K, a to v hotovosti, které měla žalovaná splatit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, a to včetně úroku v částce 1 200 Kč, administrativního poplatku v částce 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 2 960 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že celkový příjem žalované byl ve výši 14 141 Kč (u smlouvy ze dne [datum]) a ve výši 11 810 Kč (u smlouvy ze dne [datum]) a skládal se ze státní podpory a vedlejšího příjmu (výživného, příjmu z pronájmu…). V případě smlouvy ze dne [datum] uvedla žalovaná výdaje na bydlení ve výši 4 600 Kč, což bylo doloženo nájemní smlouvou, a další výdaje ve výši 3 000 Kč a splátky ve výši 720 Kč. V případě smlouvy ze dne [datum] uvedla žalovaná výdaje na bydlení ve výši 4 832 Kč, což bylo doloženo nájemní smlouvou, a další výdaje ve výši 3 000 Kč. 4. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále doplnila, že žalovaná dne [datum] uznala svůj dluh ze smlouvy [číslo] ve výši 14 640 Kč. 5. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] se podává, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 6 000 Kč a uvedla, že je svobodná, žije v nájmu s partnerem a jedním nezletilým dítětem a je na rodičovské dovolené. Celkový příjem uvedla ve výši 11 810 Kč a celkové výdaje v částce 7 832 Kč. Použitelný příjem měla ve výši 3 978 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky v částce 6 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 10 800 Kč tvořenou jistinou, úrokem v částce 1 200 Kč, administrativním poplatkem v částce 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se uzavření smlouvy, splacení úvěru a důsledků prodlení. Smlouva obsahovala informaci o tom, že dlužník posoudil svoji majetkovou situaci a je schopen splácet úvěr. 8. Z karty zákazníka ze dne [datum] se podává, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 6 000 Kč a uvedla, že je svobodná, žije v nájmu s partnerem a jedním nezletilým dítětem a je na rodičovské dovolené. Celkový příjem uvedla ve výši 14 141 Kč a celkové výdaje v částce 8 320 Kč. Použitelný příjem měla ve výši 5 821 Kč. 9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky v částce 6 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 10 800 Kč tvořenou jistinou, úrokem v částce 1 200 Kč, administrativním poplatkem v částce 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se uzavření smlouvy, splacení úvěru a důsledků prodlení. Smlouva obsahovala informaci o tom, že dlužník posoudil svoji majetkovou situaci a je schopen splácet úvěr. 10. Z uznání dluhu ze dne [datum] se podává, že žalovaná uznala svůj dluh ze smlouvy [číslo] v celkové výši 14 640 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávky za žalovanou, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy. 12. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalované téhož dne, postupitel oznámil žalované postoupení pohledávek žalobkyni a vyzval ji k úhradě částky 25 030 Kč do 10 dnů. 13. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 27 235,32 Kč, a to do [datum]. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly sjednány smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., Na základě těchto smluv se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky vždy ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky. Úvěry byly žalované poskytnuty v hotovosti. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila na úvěrovou smlouvu ze dne [datum] pouze 1 160 Kč a na úvěrovou smlouvu ze dne [datum] pouze 2 960 Kč Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smluv v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvy spotřebitelské, na které dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ověřovala jiným způsobem. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. 15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona jsou proto smlouvy o úvěru neplatné, neboť byly sjednány v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatných smluv spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistin úvěrů. Žalovaná na částku 6 000 Kč již uhradila 1 160 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 4 840 Kč a žalovaná dále na částku 6 000 Kč již uhradila 2 960 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 3 040 Kč Tyto částky byly tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznány spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužných částek až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do [datum], takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek n