113 C 361/2023-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 995,87 Kč se zákonnými a smluvními úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 591 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Smlouva byla sjednána poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace, např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a taktéž nahlížejí do externích úvěrových registrů. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 2 684 Kč. Protože řádně úvěr nesplácel, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení úvěru. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 25 995,87 Kč, z tohoto neuhrazená jistina činí 23 809,87 Kč, poplatky za vedení účtu činí 156 Kč, náklady na vymáhání činí 1 030 Kč a smluvní pokuta činí 1 000 Kč (2 x 500 Kč). Kromě toho žalobkyně požaduje smluvní úroky ode dne následujícího po zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 3 511,22 Kč a dále smluvní úrok 15 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15. dne následujícího po zesplatnění jistiny, poplatků a pokut, tj. od [datum] do dne sepsání žaloby [datum] ve výši 860,30 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z celé dlužné částky 25 995,87 Kč (jistina, poplatky, pokuty). Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného tak, že uvedla, že využívala statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Jeho výsledkem je pak limit nejvyšší měsíční splátky ([příjmení]). [příjmení] je vypočítán vždy jak na žadatele, tak i na domácnost. Tyto dva výpočty se porovnají a využívá se ten [příjmení], který je nižší. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného i v potřebných registrech NRKI, [příjmení] a ISIR, v registru NRKI byl nalezen pozitivní výsledek, v ostatních registrech nikoli. Z tohoto důvodu dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla uzavřena dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se dle této smlouvy zavázala mj. poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce ve výši 26 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Úvěr měl žalovaný čerpat okamžitě, bezhotovostně. Smlouva obsahuje ujednání o poplatcích za vedení účtu, za výběry z bankomatů a dalších poplatcích a také sankce jako důsledek nesplácení úvěru, a to náklady na upomínky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně a žalovaným. 6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný byl prověřován oddělením řízení rizik, které zjistilo, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním domě či bytě, má dvě vyživovací povinnosti, jako zdroj příjmů uvedl zaměstnanec, výše příjmu činila 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti uvedl ve výši 48 000 Kč a výdaje domácnosti uvedl ve výši 25 000 Kč. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že jde o produkt revolvingový úvěr s výší úvěru 26 000 Kč. Žalovaný čerpal dne [datum] částku 25 591 Kč. Žalovaný uhradil pouze první dvě splátky vždy ve výši 1 342 Kč (celkem tedy 2 684 Kč). Současně z tohoto přehledu vyplývá, na jaké nároky žalobkyně započetla platbu žalovaného, tedy na jistinu, úroky a pojistné, a dále je zde vyčíslen požadovaný obchodní úrok a úrok z prodlení. Dle tohoto výpisu činí nesplacená jistina po zesplatnění úvěru 20 217,84 Kč. 8. Z potvrzení o proplacení smlouvy [číslo] se podává, že dne [datum] byla žalobkyní uhrazena částka 25 591 Kč. 9. Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že u žalovaného byla odmítnuta 1 žádost o kontrakt, 3 byly odvolány, a jsou evidovány celkem 3 existující kontrakty. 10. Dne [datum] vyhotovila žalobkyně pro žalovaného výzvu ke splacení celého úvěru [číslo] to v částce 27 979,62 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy na bankovní účet žalobkyně a tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu. 11. Předžalobní výzvou ze dne [datum], zaslanou žalovanému doporučeně dne [datum] (dle poštovního podacího archu) vyzývala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 28 406,01 Kč do 7 dnů. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky do výše úvěrového rámce v částce 26 000 Kč. Žalovaný na daný úvěr čerpal částku 25 591 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, vyjma potvrzení o provedení ověření bonity klienta a úvěrové zprávy, ze kterých by vyplývalo, že prověřila úvěruschopnost žalovaného. Není tak zřejmé, z čeho přesně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. 13. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytl. Žalovaný na částku 25 591 Kč již uhradil 2 684 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 22 907 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány dle požadavku žalobkyně od [datum], neboť žalovaný byl prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzván v zesplatňujícím dopise, který mu byl odeslán. Za období od [datum] do [datum] činí úrok z prodlení z přiznané částky 753,11 Kč. Žalobkyni byl dále přiznán zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 52 % (žalobkyně byla úspěšná co do 76 % a neúspěšná co do 24 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizov