115 C 186/2023-135 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 16. 6. 2020, postoupenou zdejšímu soudu a doplněnou dne 20. 6. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 162,65 Kč s úrokem ve výši 1 683,28 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 19 732,37 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 732,37 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně – [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 26. 11. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěrový limit 20 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z vyčerpaných peněžních prostředků. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný dosud dluží na jistině částku 19 732,37 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o vydání kreditní karty. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě doručena dne 3. 6. 2022 prostřednictvím dožádaného soudu v Polské republice - Sąd Rejonowy w Rybniku. Dne 3. 7. 2023 si žalovaný osobně převzal výzvu soudu k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání, žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá žádných námitek vůči takovému procesnímu postupu. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Z návrhu na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že tento návrh směřující k [právnická osoba] (dle jen„ [anonymizováno]“) podal žalovaný dne 26. 11. 2018. Žalovaný zde uvedl ke své majetkové situaci následující: je ženatý, bydlí v nájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjem ve výši 29 000 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč a zavázal se splácet poskytnuté peněžní prostředky měsíčními splátkami ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky. 6. Z protokolu o převzetí kreditní karty bylo zjištěno, že dne 4. 12. 2018 [anonymizováno] předala žalovanému kreditní kartu vztahující se ke Smlouvě. 7. Z výpisů z bankovních účtů žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání za 3 měsíce předcházející měsíci uzavření Smlouvy ve výši 23 981 Kč, v říjnu 2018 žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Z těchto výpisů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného. 8. Z Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že [anonymizováno] vycházela při posuzovaní solventnosti žalovaného z jeho příjmu ve výši 31 956,23 Kč měsíčně. 9. Z dopisu ze dne 19. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala ho k okamžitému zaplacení dlužné částky 22 845,93 Kč. 10. Ze Souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty bylo zjištěno, že dlužná částka ze Smlouvy je ve výši 22 845,93 Kč (tj. jistina úvěru včetně poplatků a úroků). 11. Ze Smlouvy o postoupeí pohledávek ze dne 29. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla postoupena z [anonymizováno] na žalobkyni pod pořadovým [číslo] v rámci seznamu postoupených pohledávek. 12. Dopisem ze dne 24. 4. 2020 [anonymizováno] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 24. 4. 2020 žalovanému oznámení o postoupení žalované pohledávky na adresu pro doručování dle Smlouvy - [anonymizováno] [číslo], [obec], i na adresu jeho trvalého pobytu v Polsku – [anonymizována tři slova] – [anonymizováno]. 13. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Ze Seznamu odeslaných předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala předžalobní výzvu k plnění žalovanému na adresu pro doručování dle Smlouvy - [anonymizováno] [číslo], [obec], i na adresu jeho trvalého pobytu v Polsku – [anonymizována tři slova] – [anonymizováno]. 14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 15. Soud dopěl k tomuto skutkovému závěru: žalovaný čerpal na základě Smlouvy peněžní prostředky od žalobkyně, přičemž dosud neuhradil dle tvrzení žalobkyně částku 19 732,37 Kč. Žalobkyně při uzavření Smlouvy ověřila aktuální čistý měsíční příjem žalovaného. Žalovaná pohledávka byla postoupena z [anonymizováno] na žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované pohledávky před podáním žaloby. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 18. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 20. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 21. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 22. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 23. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymiz