115 C 327/2023-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2023 a doplněnou dne 18. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 903,72 Kč s úrokem ve výši 2 879,80 Kč, dále s úrokem ve výši 18,48 % ročně z částky 25 500 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 691,31 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 500 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 9. 5. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud uhradil na tuto úvěrovou smlouvu pouze 6 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalovaných pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 6. 11. 2023 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 9. 5. 2021 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, jeho průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činí 6 300 Kč, další jeho příjmy jsou ve výši 6 200 Kč měsíčně, o jaké příjmy se jedná, žalovaný blíže nespecifikoval, své pravidelné měsíční výdaje žalovaný odhadl na 1 500 Kč, z toho částkou 500 Kč měsíčně splácí jiný úvěr. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 9. 5. 2021 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 23 750 Kč (tj. úrok ve výši 15 302 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 6 948 Kč) v 51 týdenních splátkách ve výši 1 064 Kč a poslední 52. splátce ve výši 1 046 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. 7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr se Smlouvy částku 6 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 30 Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde pod pořadovým [číslo] figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 13. 1. 2023 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka. 10. Z dopisu ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 16. 6. 2023 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 2. 6. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného. 11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 9. 5. 2021 žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 23 750 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, když dosud uhradil toliko 6 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky ve lhůtě do 16. 6. 2023. Na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila soudu pouze jeden důkaz – kartu zákazníka, v rámci které žalovaný v den poskytnutí úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 16. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním