115 C 34/2023-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vyklizení 1. žalovaného a 2. žalované z bytu [číslo] o velikosti 1+4, v domě [adresa] na ulici [anonymizována dvě slova] č. or. [anonymizováno], v [obec] [část obce], s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu a žalovaní byli na základě nájemní smlouvy ze dne 23. 2. 2018 jeho nájemci. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 8. 2022, tento den nájemní poměr skončil a žalovaní byli povinni byt vyklidit a předat žalobkyni, což dosud neučinili. 2. 1. žalovaný ani 2. žalovaná se k žalobě nevyjádřili. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala písemný souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne 28. 2. 2023 1. žalovaný si žalobu spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání převzal dne 3. 3. 2023, dosud nereagoval. 2. žalované byla výzva k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena dne 13. 3. 2023 za použití fikce doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř., 2. žalovaná se dosud nevyjádřila. Soud má za to, že žalovaní konkludentně souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je podle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, vlastníkem domu [adresa] v obci [obec], v [katastrální uzemí] - [část obce] stojícího na pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] Smlouvou o nájmu bytu ze dne 23. 2. 2018 uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci žalobkyně přenechala žalovaným k užívání byt [číslo] o velikosti 1+4, v domě [adresa] na ulici [anonymizována dvě slova], č. or. [anonymizováno], v [obec] [část obce] (dále jen„ Byt“), a to na dobu určitou od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2018. Bylo sjednáno, že ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. Dodatky [číslo] až [číslo] uzavřenými k nájemní smlouvě byl nájem Bytu postupně prodlužován až do dne 31. 8. 2022. Dopisem ze dne 16. 1. 2023 žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k vyklizení Bytu s upozorněním na podání žaloby v případě, že Byt nevyklidí. Podle doručenky si 1. žalovaný tento dopis osobně převzal dne 18. 1. 2023. Dopisem ze dne 16. 1. 2023 žalobkyně vyzvala 2. žalovanou k vyklizení Bytu s upozorněním na podání žaloby v případě, že Byt nevyklidí. Dne 17. 1. 2023 byla 2. žalovaná vyzvána k převzetí dopisu od žalobkyně. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaní byli do dne 31. 8. 2022 nájemci Bytu ve vlastnictví žalobkyně, žalovaní [příjmení] užívají dodnes, ačkoli k jeho užívání nemají žádný právní důvod (nájem skončil dne 31. 8. 2022). Žalobkyně vyzvala žalované k vyklizení Bytu a jeho předání, žalovaní tak dosud neučinili. 6. Žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází Byt, který žalovaní od 1. 9. 2022 užívají bez právního důvodu. Žalovaní, kteří měli k Bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy sjednané podle § 2235 a násl. o. z., byli povinni Byt ke dni skončení nájmu vyklidit a předat žalobkyni. Nájemní poměr žalovaných k Bytu skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni 31. 8. 2022. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu písemným dodatkem ke smlouvě či jiným zákonným způsobem, neboť smluvní strany vyloučily aplikaci ustanovení § 2285 o. z., rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaní [příjmení] vyklidili. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a podle § 1040 o. z. poskytl žalobkyni ochranu jejího vlastnického práva k Bytu a uložil žalovaným povinnost byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal žalované, aby solidárně uhradili procesně úspěšné žalobkyni její náklady řízení. Náklady řízení žalobkyně činí 11 534 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhláška“) ve výši 4 500 Kč za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 vyhlášky (tj. 3 x 300 Kč). Zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, a proto soud přiznal žalobkyni podle § 137 odst. 3 o. s. ř. částku odpovídající 21% DPH z odměny advokáta a z paušální náhrady nákladů advokáta (tj. 1 134 Kč). Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovaným a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byli žalovaní zavázáni zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.