117 C 420/2022-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 15 408,75 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným, po řádném prověření jeho úvěruschopnosti, dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 513 Kč, kdy první splátka byla splatná den [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,27 % ročně. Žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně v souladu s čl. 5 úvěrových podmínek úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval a po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Do zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částku 3 078 Kč. Žalobkyně požaduje celkovou pohledávku ve výši 15 408,75 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 14 008,75 Kč (součet dlužných splátek úvěru do zesplatnění úvěru v celkové výši 871,48 Kč a zbývající části neuhrazené jistiny úvěru ve výši 13 137,27 Kč), nákladů na vymáhání 400 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč (dle čl. 6. úvěrových podmínek žalobkyně) skládající se ze smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky, tj. celkem 1 000 Kč. Současně žalobkyně požaduje po žalovaném i příslušenství v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků a nákladů na vymáhání, které kapitalizovala vždy ke dni sepsání žaloby a následně dohodnutý úrok z dlužné jistiny úvěru a úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a ostatních částek za dobu od [datum] do zaplacení. Na předžalobní výzvu k plnění žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal žalovaný splatit 48 měsíčními splátkami po 513 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 26,27 %. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 87 890 Kč. V případě prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč případně ve výši dlužné splátky, pokud je splátka nižší než 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně (prokázáno Smlouvou o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dle potvrzení o ověření bonity klienta vystaveného žalobkyní vycházela žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet z informací, dle kterých byl žalovaný důchodcem s příjmem 20 000 Kč, žil s družkou ve státním bytě, příjem partnera činil 10 000 Kč, neměl žádné děti a splácel jiným společnostem uvedeným v žádosti částku 7 000 Kč. Žalovaný měl být lustrován v registru ISIR, MNCR a [příjmení] s negativním výsledkem (prokázáno Smlouvou o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] a potvrzení o ověření bonity klienta-oddělení řízení rizik ze dne [datum]). Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč převodem na jeho běžný účet. Žalovaný uhradil pouze prvních 6 splátek, poté již na dluh neuhradil ničeho (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy a platební historií smlouvy). Dne [datum] vyzvala žalobkyně z důvodu prodlení s úhradou závazků žalovaného ke splacení celého úvěru včetně příslušenství v celkové výši 16 598,72 Kč, a to do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu dne [datum] doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 4. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a ten se jej zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 26,27 % ve sjednaných 48 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnila. Tvrzení uvedená v žalobě jsou pouze obecného charakteru a nevztahují se konkrétně k žalovanému a výsledku přezkumu jeho úvěruschopnosti. Z potvrzení o ověření bonity klienta vystaveného žalobkyní dne [datum] vyplývá, že žalobkyně při přezkumu úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jim sdělených údajů, aniž by bylo tvrzeno či prokázáno, že příjmy a výdaje žalovaného byly blíže specifikovány a ověřeny. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy s řádnou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 15 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to částku ve výši 3 078 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 11 922 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč – úhrada ve výši 3 078 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 11 922 Kč, a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván výzvou žalobkyně ke splacení celého úvěru ze dne [datum], a to do 14 dnů od sepsání této výzvy, tj. do [datum]. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále sou