130 C 298/2023-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 205 Kč z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému v souvislosti s jízdami v dopravním prostředku [anonymizováno] podniku [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu ve dnech 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 27. 6. 2012, 28. 6. 2012, 12. 7. 2012, 18. 7. 2012, 25. 7. 2012, 13. 9. 2012, 7. 1. 2016 a 29. 8. 2017. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobkyní, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný ve dnech 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 27. 6. 2012, 28. 6. 2012 (dvakrát), 12. 7. 2012, 18. 7. 2012 (dvakrát), 25. 7. 2012 (dvakrát), 13. 9. 2012, 7. 1. 2016 a 29. 8. 2017 cestoval tramvajovými linkami provozovanými [anonymizováno] podnikem [právnická osoba] bez platných jízdních dokladů. O tom byly sepsány zápisy o provedených přepravních kontrolách č. [anonymizováno 11 slov], [číslo] a [číslo], v nichž bylo stanoveno jízdné a přirážka, které byly splatné nejpozději do patnácti kalendářních dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Jízdné bylo v roce 2012 stanoveno ve výši 15 Kč, od roku 2016 ve výši 20 Kč. Přirážka činila 1 000 Kč v roce 2012 a 1 500 Kč od roku 2016. Zápisy žalovaný podepsal, jeho totožnost byla zjištěna z [číslo obč. průkazu] v roce 2012 a [číslo] v roce 2016 a 2017. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 na žalobkyni. K plnění byl žalovaný naposledy vyzván výzvou ze dne 3. 11. 2021. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi dopravním podnikem a žalovaným došlo ve dnech 21. 6. 2012, 22. 6. 2012, 27. 6. 2012, 28. 6. 2012, 12. 7. 2012, 18. 7. 2012, 25. 7. 2012 a 13. 9. 2012 k uzavření smluv o přepravě osob dle ust. § 760 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a ve dnech 7. 1. 2016 a 29. 8. 2017 dle ust. § 2550 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej dopravní podnik přepravil do místa určení, a současně povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3 a 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné bylo stanoveno ve výši 15 Kč v roce 2012 a ve výši 16 Kč od roku 2016. Protože se žalovaný neprokázal platnými jízdními doklady, vzniklo dopravnímu podniku oprávnění požadovat po žalovaném přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč v roce 2012 a 1 500 Kč v roce 2016 a 2017, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, Pohledávka byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 205 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, pokud jde o pohledávky splatné v roce 2012, a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, pokud jde o pohledávky splatné v roce 2016 a 2017. 5. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení zahrnují náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč a s tím související náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč.