130 C 439/2022-67 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným jako OSVČ uzavřela formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru. Uzavření smlouvy předcházela registrace žalovaného na webových stránkách žalobkyně završená zaplacením verifikačního poplatku ve výši 1 Kč dne 29. 11. 2020. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč dne 1. 12. 2020 na jím uvedený účet. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 2 400 Kč do 22. 12. 2020. Žalovaný úvěr neuhradil. V důsledku prodlení žalobkyně požadovala náklady vynaložené v souvislosti s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 700 Kč prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno]. Jednalo se o částku 700 Kč za prvních 14 dnů vymáhání, 500 Kč za dalších 14 dnů vymáhání a 500 Kč v případě prodlení trvajícího déle než 30 dnů po zahájení vymáhání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 21. 1. 2021 v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o smlouvu, v níž je uvedena jako úvěrující žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaný. Ve smlouvě jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, a to jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, IČ a doručovací adresa. Smlouva obsahuje závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému dne 1. 12. 2020 úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek úvěrovaného vrátit tuto částku s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč do 22. 12. 2020. Pro případ prodlení úvěrovaného s úhradou dluhu obsahuje smlouva ujednání o tom, že mimosoudně bude dluh vymáhat [právnická osoba], a.s., přičemž je sjednána paušální částka účelně vynaložených nákladů, a to 700 Kč za prvních 14 dnů vymáhání, 500 Kč za každých dalších 14 dnů vymáhání. Na poslední straně smlouvy je uveden text:„ Uzavřeno dne 1. 12. 2020“ a text:„ Podepsáno 1. 12. 2020 15:14:33 z IP [číslo]“. Smlouva není opatřena žádnými podpisy. 4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že [právnická osoba] potvrdila, že dne 29. 11. 2020 byla na účet žalobkyně připsána částka ve výši 1 Kč zaslaná z účtu č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce:„ [celé jméno žalovaného] overeni“. [právnická osoba] potvrdila, že dne 1. 12. 2020 odeslala z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč se zprávou pro příjemce:„ [právnická osoba] – Uver c. [anonymizováno] – [jméno] [příjmení]“. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 4. 2021 a podacího archu ze dne 7. 4. 2021, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru ve výši 16 035,87 Kč, který se skládal z jistiny ve výši 10 000 Kč, sankcí ve výši 2 400 Kč, úroku z prodlení ve výši 235,07 Kč, nákladů spojených s uplatněním dluhu ve výši 3 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 400 Kč, do sedmi dnů od předání výzvy k poštovní přepravě. 6. Z všeobecných obchodních podmínek, ze souhlasu se zpracováním a nakládáním s osobními údaji a s elektronickou komunikací a z výzev k úhradě ze dne 25. 1. 2021, 29. 1. 2021 a 1. 4. 2021 vyhotovených [právnická osoba] [anonymizováno] soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Předložená smlouva nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran. Z textu vloženého do smlouvy ve znění„ Podepsáno 1. 12. 2020 15:14:33 z IP [číslo]“ ani nelze dovodit, kdo smlouvu takovým způsobem podepsal. K závěru o uzavření smlouvy nemohl soud dospět ani ve spojení s ostatními důkazy. O tomto nedostatku byl soud připraven žalobkyni u jednání poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a této možnosti se tak vzdala. Naopak z potvrzení [právnická osoba] bylo prokázáno, že na účet žalobkyně byla dne 29. 11. 2020 zaslána z účtu č. [bankovní účet] částka ve výši 1 Kč se zprávou„ [celé jméno žalovaného] overeni“, z čehož soud dovodil, že žalovaný se zaregistroval na webových stránkách žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně na tentýž účet zaslala dne 1. 12. 2020 částku ve výši 10 000 Kč, přičemž do zprávy pro příjemce uvedla, že jde o úvěr č. [anonymizováno], a jméno žalovaného. Za dané situace proto soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně lze po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, neboť žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu, a žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat, oč se obohatil. Pohledávku soud považuje za splatnou na základě předžalobní výzvy dne 14. 4. 2021. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % od 15. 4. 2021, a ve zbytku žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši 840 Kč. Žalobkyně měla v řízení 71 % úspěch, neúspěšná byla z 29 %. Přiznaná náhrada představuje 42 % z odměny zástupce žalobkyně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč, náhrady s tím souvisejících hotových výdajů ve výši 300 Kč a soudního poplatku ve výši 800 Kč (celkem 2 000 Kč).