107 C 383/2023-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 28. 6. 2023, ve znění upřesnění ze dne 12. 12. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 39 867 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne 27. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě, které předala žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 39 867 Kč v pravidelných 18měsíčních splátkách ve výši 2 215 Kč (poslední 2 212 Kč). Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky neuhradila ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavření shora uvedené smlouvy řádně, když vycházela z informací, které poskytla žalovaná ohledně svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, karty zákazníka (žádosti o spotřebitelský úvěr) a tyto informace byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“. Žalovaná od postoupení pohledávek do dnešního dne neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného právního zástupce žalobkyně (a omluvené žalobkyně) a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022 a podacího lístku z 13. 1. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z 16. 12. 2022, odeslaným doporučeně dne 13. 1. 2023, ve kterém současně vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z 27. 11. 2020 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla dne 27. 11. 2020 uzavřena mezi společností [právnická osoba] (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den podpisu částku 26 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 39 867 Kč (tj. jistinu 26 000 Kč, úrok 9 728 Kč, poplatek za zpracováním ve výši 1 500 Kč, poplatek za flexibilní splácení ve výši 2 639 Kč) v pravidelných 18měsíčních splátkách ve výši 2 215 Kč, poslední splátka ve výši 2 112 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 43 %. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná sdělila v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, má bankovní účet na své jméno, má pracovní smlouvu na dobu neurčitou (toto měla doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami za období [číslo] a [číslo]), má pravidelný měsíční příjem ve výši 15 791 Kč, další příjmy domácnosti jsou 15 000 Kč, tj. celkem 30 791 Kč a její pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 3 350 Kč. 6. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná k tomuto datu neuhradila na předmětnou smlouvu ničeho. 7. Z výzvy k plnění z 1. 6. 2023 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] do 16. 6. 2023, tato jí byla odeslána doporučeně dne 1. 6. 2023. 8. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností [právnická osoba], a jinou fyzickou osobou, než je žalovaná v tomto řízení. 9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne 27. 11. 2020 žalované částku 26 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 39 867 Kč v 18měsíčních splátkách. Žalovaná nehradila dluh z uzavřené smlouvy řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce v hotovosti dle ust. § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 26 000 Kč, při uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úroky a poplatky ve výši 39 867 Kč v pravidelných 18měsíčních splátkách po 2 215 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na zápůjčku něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila tvrzený příjem, který je uveden v kartě zákazníka (pracovní smlouvu a výplatní pásky), odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (blíže viz Rozsudek soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované 26 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 26 000 Kč dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z této částky, a to ode dne 31. 1. 2023 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,25 % ročně, tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 31. 1. 2023 do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou prokazatelně, až ve chvíli, kdy žalované byl doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení ze dne 16. 12. 2022 (odeslaný dne 13. 1. 2023). 11. Z tohoto