109 C 296/2023-62 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 19 926,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 934,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 517,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 926,47 Kč od 7. 4. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 21 % ročně z částky 19 926,47 Kč od 7. 4. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 9. 8. 2019. Žalovanému bylo poskytnuto 50 000 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas, když uhradil pouze 23 042,04 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 8. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (jako právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 50 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit zápůjčku ve splátkách po 1 366 Kč měsíčně po dobu 59 měsíců, celkem měl uhradit 80 564,90 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 26. 3. 2023 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. 5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dle ustanovení § 1879 o. z., jež uzavřely společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 26. 3. 2023. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 7. 8. 2019. Toto bylo prokazováno listinou - smlouvou o zápůjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena dle ustanovení § 2390 o. z. Jedná se však spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně byla u jednání ve smyslu ustanovení § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena, že je nutno doplnit tvrzení a důkazní návrhy k prověřování solventnosti, když povinnost prověřování úvěruschopnosti ukládá věřiteli ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2016 Sb. Žalobkyně však ani po poučení u jednání tvrzení a návrhy na dokazování nedoplnila. Smlouva o zápůjčce je tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257. 2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 50 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 20 957,96 Kč a 3 000 Kč, celkem 23 957,96 Kč. Žalobkyně by tak náležela částka 26 042,04 Kč. Žalobkyně se však domáhala částky 19 926,47 Kč, a jelikož soud nemůže překročit žalobní návrh, bylo žalobě v této výši zcela vyhověno. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 28. 7. 2023 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě dne 28. 7. 2023, 7. 8. 2023 je tak povinen žalovaný plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jak je již uvedeno výše, soud nemůže překročit žalobní návrh, proto i úroky z prodlení byly přiznány dle žaloby, tedy v nižší části, než by žalobkyní příslušelo. S ohledem na shora uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, když její procesní neúspěch je v poměrně nepatrné části. Náklady řízení činí 11 648 Kč, tyto sestávají z částky 7 600 Kč za čtyři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 1 900 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání). K těmto úkonům byly přiznány tři režijní paušály á 300 Kč, částka 1 848 Kč jako 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že plátcem této daně a částka 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.