116 C 383/2023-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
ECLI: ECLI:CZ:OSKIHA:2024:116.C.383.2023.1 Datum: 2024-01-25 Předmět: 19 050 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["peněžité plnění""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 19 050 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.), § 2390 (89/2012 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.).
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] žalovaný uzavřel s žalobkyní prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] se splatností dne [datum], kdy se žalovaný zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Totožnost klienta byla ověřena ze skenu dokladu, dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby za účet žalovaného, kdy byly poskytnuty informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu. Smlouva byla podepsána elektronicky, a to [příjmení] kódem. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly zaslány e-mailem žalovanému na jím sdělenou
e-mailovu adresu. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových či jiných relevantních poměrech, tyto si ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, údaje sdělené žalovaným byly zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně zasílala žalovanému upomínky opakovaně s odstupem několika dnů, tyto náklady spojené s upomínáním vyčíslila žalobkyně částkou 2 500 Kč. V souladu s čl. 2 smlouvy o zápůjčce systémy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to konkrétně ode dne [datum] do dne [datum], ke dni vyhotovení návrhu činila smluvní pokuta 3 300 Kč. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádný z účastníků se k jednání nedostavil, soud jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
4. Mezi účastníky řízení byla prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena dne
[datum] smlouva o zápůjčce [číslo] téhož dne byl k uvedené smlouvě uzavřen dodatek, přičemž na základě smlouvy a dodatků byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši
10 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal uhradit poplatek za navýšení zápůjčky z částky 5 000 Kč na 10 000 Kč ve výši 1 625 Kč, celkový poplatek tak činí 3 250 Kč. Předmětná smlouva a dodatek byly podepsány [příjmení] kódem, a to smlouva s kódem [číslo] a dodatek s kódem [číslo] (viz smlouva
o zápůjčce ze dne [datum], včetně dodatku z téhož dne). Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, které upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, zejména pak uzavření smlouvy, její splácení, případné prodloužení a ukončení smluvního vztahu, podmínky jsou podepsány [příjmení] kódem [číslo] ze dne [datum] (viz všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně prokázala poskytnutí finanční prostředků, a to v celkové výši 10 000 Kč (viz výpis z běžného účtu ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaný v řízení netvrdil, že by došlo, byť k částečné úhradě dluhu. O úhradu dluhu byl žalovaný opakovaně upomínán (viz upomínky ze dne 19. 9. a [datum], dne 3. 10., 12. 10., [datum]). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum] (viz upomínka ze dne
[datum]).
5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390
a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do
[datum]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen
s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat
s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu nebyly předloženy jakékoliv listiny prokazující zejména příjmy a výdaje žalovaného. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby doplnila svá skutková tvrzení ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti a uvedené prokázala. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, když ani řádně netvrdila zkoumání úvěruschopnosti a uvedené pak nevyplývalo z předložených listinných důkazů.
S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku v této výši, když žalovaný ničeho neuhradil. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl a současně zavázal žalovaného hradit zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.