116 C 393/2023-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 11 323 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla finanční prostředky, které si žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy ve výši 12 000 Kč. Převzetí prostředků potvrdila písemně. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli splatit souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Při řádném splácení by splatnost připadla na den [datum]. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, ke dni splatnosti poslední splátky svůj dluh neuhradila. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 7 968 Kč, na jistinu pohledávky byla alokována částka 677 Kč. Dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení, dlužná částka představuje součet jistiny ve výši 11 323 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena dne [datum] na přechodného věřitele [právnická osoba], s.á.r.l., s účinností ke dni [datum]. Změna v osobě věřitele byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum] s účinností k témuž dni. O postoupení byla žalovaná informována přípisem ze dne [datum]. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků (právní zástupce žalobkyně se omluvil) v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], a přechodným věřitelem [právnická osoba], s. á. r. l., s účinností ke dni [datum]. Následně došlo k postoupení pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, potvrzení o zaplacení úplaty, dále viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy vedené pod Spr zdejšího soudu 19 Spr 2813/2018). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] a dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (viz oznámení ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč, tedy celkem 19 968 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 384 Kč. Finanční prostředky převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy, v důsledku čehož byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] odeslanou doporučeně do sféry žalované dne [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila částku 8 645 Kč, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, přičemž částka 7 968 Kč byla uhrazena na souhrnný poplatek a na jistinu částka 677 Kč. 5. Soud považuje žalobu za důvodnou jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do [datum] uzavřena smlouva o půjčce, a to dne [datum] [číslo] na základě které půjčila předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 968 Kč, tedy celkem uhradit během 52 týdnů částku 19 968 Kč. Stanovený souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč představuje RPSN ve výši 199,4% celé jistiny půjčky. Poplatek sjednaný v takovéto výši soud považuje za nepřiměřeně vysoký, ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy v rozporu s ustanovením § 39 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a tato ujednání soud posoudil jako absolutně neplatné. Vzhledem ke skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka byla založena za účelem dosahování zisku a jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, soud dospěl k závěru, že sjednaný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky, když bez tohoto ujednání by předchůdkyně žalobkyně neměla na uzavření smlouvy zájem. S ohledem na shora uvedené vzhledem k tomu, že ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a je absolutně neplatné, je tedy neplatná celá smlouva o půjčce. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prokazatelně obdržela finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které oproti podpisu převzala v hotovosti a celkem uhradila částku 8 645 Kč, k úhradě tedy zbývá částka ve výši 3 355 Kč (12 000 Kč – 8 645 Kč). Soud proto přiznal tuto částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaná se s plněním dlužné částky dostala do prodlení, soud ji zavázal v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 téhož zákona k povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené Nařízením vlády [číslo] Sb., platném znění, a to od [datum] do zaplacení. Současně soud žalobu v části zaplacení částky 7 968 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jako nedůvodnou zamítl. 7. Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšná ve sporu byla žalovaná, které však prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.