117 C 354/2023-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu [číslo] o velikosti 0+1 s příslušenstvím, v domě [adresa] na ulici [ulice], č. or. [anonymizováno], v [obec] [část obce], s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu, jehož nájemcem byl žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], přičemž doba nájmu byla na základě dodatků k nájemní smlouvě opakovaně prodloužena, naposledy do [datum]. Nájem tedy skončil uplynutím sjednané doby ke dni [datum], když z důvodu dluhu žalovaného na nájemném a zálohách na služby nebyla splněna podmínka sjednaná v čl. IV dodatku [číslo] k nájemné smlouvě a nedošlo tak k dalšímu prodloužení nájmu. Po skončení nájmu byl žalovaný povinen byt vyklidit a předat žalobkyni. Dosud tak neučinil, ačkoli byl k opuštění bytu písemně vyzván výzvou ze dne [datum]. Na nájemném a zálohách na služby měl žalovaný ke dni podání žaloby dluh ve výši 39 196 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a dodatku [číslo] [číslo] k této nájemní smlouvě má soud za prokázáno, že pronajímatel přenechal žalovanému do nájmu předmětný byt, a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Doba nájmu byla následně prodlužována dodatky ke smlouvě o nájmu ze dne [datum] uzavřenými mezi účastníky dne [datum] a dne [datum], a to do [datum] s tím, že v čl. IV dodatku [číslo] k předmětné nájemné smlouvě bylo sjednáno, že v případě naplnění odkládací podmínky definované v tomto článku, se doba nájmu automaticky (tzn. bez toho, aby kterákoli ze smluvních stran musela učinit jakékoliv jednání) prodlouží o dalších 12 měsíců, přičemž se smluvní strany dohodly, že tímto způsobem se může doba nájmu prodloužit pouze dvakrát, tzn. doba nájmu skončí nejpozději [datum]. Odkládací podmínka se považuje za splněnou a k výše uvedenému prodloužení nájmu dojde pouze v případě, že nájemce nebude mít k poslednímu dni trvání sjednané či prodloužené doby nájmu jakýkoli dluh či dluhy po splatnosti vůči pronajímateli převyšující na jistině částku 1 000 Kč a zároveň nájemce nebude opakovaně (tzn. dvakrát po dobu delší než 3 dny) nebo soustavně po dobu delší než dva měsíce v prodlení s placením nájemného či úhrad plnění a služeb, k jejichž poskytování je spojené s užíváním předmětného bytu, převyšující na jistině v součtu částku 1 000 Kč a současně pronajímatel nedoručí nájemci z tohoto důvodu minimálně tři měsíce před uplynutím prodloužené doby nájmu písemné oznámení o nenaplnění odkládací podmínky a zároveň nebude nájemce, případně osoby s nájemcem bydlící, poškozovat byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, či nezpůsobí tyto osoby jinak závažné škody či obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě oprávněně bydlí a pronajímatel nedoručí nájemci z tohoto důvodu minimálně tři měsíce před uplynutím prodloužené doby nájmu písemné oznámení o nenaplnění odkládací podmínky. V případě, že nedojde k naplnění dané odkládací podmínky, pak platí, že nájemní poměr skončí uplynutím posledního dne dvanáctého měsíce prodloužené doby nájmu. Součástí nájemní smlouvy je dále ujednání o tom, že smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma smluvními stranami a že se na daný smluvní vztah nepoužije ustanovení § 2285 o. z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu. Žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] na ul. [ulice] stojícího na pozemku [parcelní číslo], v katastrálním území Havířov, obec Havířov a její vlastnické právo je zapsáno na [list vlastnictví], jak má soud za prokázáno z informativního výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu platným od [datum] bylo zjištěno, že nájemné bylo stanoveno ve výši 3 742 Kč měsíčně a zálohy na plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu činily 2 288 Kč měsíčně. Z opisu úhrad měsíčního nájemného z bytu za období srpna 2020 až října 2023 bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dluh žalovaného 31 816 Kč a ke dni [datum] činil 39 196 Kč. Z poslední předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum] adresované žalovanému má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu a jeho předání zástupci pronajímatele do 7 dnů od doručení výzvy, když ke dni [datum] došlo k zániku nájmu uplynutím sjednané doby, neboť k prodloužení doby nájmu nedošlo a žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Žalovaný byl zároveň poučen, že nebude-li byt vyklizen a předán, bude podána žaloba k soudu. Výzva byla vrácena zpět žalobkyni, když žalovaný si zásilku v úložní době na doručovací poště nevyzvedl, jak má soud za prokázáno z přiložené doručenky. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl nájemcem předmětného bytu, jehož vlastníkem je v současné době žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy včetně sjednaných dodatků k nájemní smlouvě, kterými byla doba nájmu sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. Na základě čl. IV dodatku [číslo] k nájemní smlouvě došlo následně k automatickému prodloužení doby nájmu do [datum]. K dalšímu automatickému prodloužení doby nájmu však již nedošlo, když nebyla nesplněna odkládací podmínka, neboť žalovaný k poslednímu dni doby nájmu, tj. ke dni [datum] měl dluh na nájemném a zálohách na planění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu ve výši 31 816 Kč. Nájem tedy skončil uplynutím doby ke dni [datum]. Žalovaný byl po skončení nájmu žalobkyní vyzván k vyklizení bytu a jeho předání zástupci pronajímatele, avšak dosud tak neučinil. 5. Žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, který žalovaný od [datum] obývá bez právního důvodu. Žalovaný, který měl k bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy sjednané podle § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), byl povinen byt ke dni skončení nájmu vyklidit a předat žalobkyni. Nájemní poměr k bytu žalovanému skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni [datum]. V řízení nebylo tvrzeno prokázáno, že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu písemným dodatkem ke smlouvě či jiným zákonným způsobem, neboť smluvní strany vyloučily na daný smluvní vztah aplikaci ustanovení § 2285 o. z., rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný byt již dobrovolně vyklidil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a podle ust. § 1040 o. z. poskytl žalobkyni, jakožto vlastníku nemovitosti, ochranu a uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zavázal procesně neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v plné výši. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 4 500 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, každý právní úkon po 1 500 Kč), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po 300 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 134 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 11 534 Kč.