16 C 167/2020-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalované úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení ve výši [částka]. K odůvodnění uvedl, že žalobce je prodejce poskytující dodávky plynu včetně zajištění distribuce elektřiny odběrného místa zákazníka. Na základě uzavřené smlouvy dodával žalobce plyn do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] a žalované za odebraný plyn a související služby vystavil žalované konečnou fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku [částka]. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou této částky, kterou neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Dne [datum] vydal Okresní soud v Kroměříži elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl dne [datum] v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. zrušen a následně soud dne [datum] vyzval žalovanou usnesením č.j. [číslo jednací] zaslaným na aktuální trvalou adresu pobytu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila k žalobě. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, kdy žalobce s tímto postupem souhlasil. Žalovaná byla k vyjádření vyzvána usnesením ze dne 26. 10. 2020, č. j. 16 C 167/2020-25 zaslaným na trvalou adresu s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Jelikož se žalovaná se nevyjádřila, soud proto v souladu s tam uvedeným poučením dle § 101 odst. 4 o. s. ř. má za to, že s tímto postupem také souhlasí. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den [datum]. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to konečnou fakturou ze dne [datum] s detailem vyúčtování, smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu, produkt Plyn z první ruky [číslo] obchodními podmínkami, předžalobní upomínkou ze dne [datum] s potvrzením o podání a výpisem z OR žalobce. 5. Právní vztahy účastníků se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. 6. Podle § 72 odst. 1 energetického zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek, f) dobu trvání smlouvy. 7. Ze zjištěného stavu je zřejmé, že žalobce je právnickou osobou dodávající plyn a elektřinu a žalovaná je osobou fyzickou, závazek vzniklý mezi nimi má majetkový charakter a závazkový vztah mezi účastníky se tedy energetickým zákonem a subsidiárně občanským zákoníkem. Ze zjištěného stavu dále vyplývá, že mezi účastníky došlo k uzavření smluv o odběru plynu tak, jak je specifikována shora, jež mají charakter smlouvy kupní, kdy žalobce plyn dodával a žalovaná tyto odebírala. Smlouvy byly uzavřeny písemně. Smlouva se žalobce zavázal dodávat energie a žalovaná se zavázala hradit za odběr energií za cenu určenou v platném ceníku schváleném výměrem MF ČR, a to formou měsíčních záloh a na základě vyúčtování. Ve smlouvách byly sjednány sankční poplatky. Žalovaná své povinnosti nehradila řádně a včas, a to ani přes písemné upomínání, proto soud žalobě vyhověl včetně příslušenství. 8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh nesplní včas a řádně, v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná je na základě tohoto cit. ustanovení povinna zaplatit vedle peněžního dluhu i úrok z prodlení. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 10. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po [částka], to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem náklady řízení činí [částka]. 11. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.