16 C 125/2021-81 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2021 ve spojení s doplněním ze dne 13. 10. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 54 161,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 59 478,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 1. 11. 2020 do 12. 1. 2021 ve výši 995,02 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 54 161,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 13. 1. 2021 do zaplacení; pohledávku ve výši 12 628,52 Kč a úrok ve výši 100,45 % p.a z částky 58 666,63 Kč od 22. 8. 2020 do 14. 11. 2020 ve výši 13 194,55 Kč, úrok ve výši 8,25 % p.a z částky 58 666,63 Kč od 15. 11. 2020 do 12. 1. 2021 ve výši 751,66 Kč, úrok ve výši 8,25 % p.a z částky 54 161,14 Kč od 13. 1. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 8. 2020 dosáhne částky 229 694,00 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že dne 16. 1. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované dne 24. 1. 2020 úvěr ve výši 60 000 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované (doklady o příjmech, prohlášení žalované), jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 100,45 % ročně splatit v 36 měsíčních splátkách po 5 317 Kč vždy k 16. dni každého měsíce počínaje únorem 2020. 3. Žalovaná uhradila do data zesplatnění částku 24 451 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části v délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 16. 6. 2020. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 20. 8. 2020. Po zesplatnění bylo žalovanou uhrazeno ještě 15 951 Kč (3 x 5 317 Kč). 4. Žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení upomínána. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému na den 1. 12. 2021 se bez omluvy nedostavila. Právní zástupce žalobce u jednání navrhl žalobě vyhovět v plném rozsahu. 6. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 7. Žalobkyně poskytla žalované úplné a pravdivé předsmluvní informace o úvěru (viz č.l. 18-20, [číslo] spisu). Žalobkyně akceptovala návrh žalované ze dne 24. 1. 2020 na uzavření smlouvy o úvěru (viz smlouva na č.l. 6-8 spisu, oznámení o schválení úvěru č.l. 9 spisu, splátkový kalendář č.l. 10 spisu). 8. Žalobkyně poskytla žalované dne 24. 1. 2020 převodem na účet peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2020 (viz návrh na uzavření smlouvy č.l. 6-8, oznámení o schválení úvěru č.l. 9, doklad o vyplacení úvěru č.l. 31). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 60 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 100,45 % p.a. splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 317 Kč (rozpis splátek č.l. 10) počínaje únorem 2020, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 16. 1. 2023. Žalovaná neuhradila řádně a včas splátku [číslo] byla vyzvána k jejich úhradě výzvou ze dne 17. 6. 2020, 17. 8. 2020 a 17. 7. 2020 (č.l. 15-18). Zesplatnění bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 8. 2020 (č.l. 13-14). 9. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 26. 5. 2021 doporučeně (č.l. 11). 10. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě dokladů a informací od žalované a lustrací v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě posuzovala úvěruschopnost žalované. Z předložených listin vyplývá, že ze strany žalobce nebyla věnována řádná pozornost příjmům a výdajům či závazkům žalované. Právní předchůdce žalobce nijak nereflektoval skutečnost, že žalovaná byl v rámci šetření databází NRKI a [příjmení] označena za rizikového klienta. 11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 12. Žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel podepsali smlouvu o úvěru (žalovaná učinila písemný návrh smlouvy o úvěru a žalobkyně návrh písemně akceptovala), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 60 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 100,45% p.a. splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 317 Kč počínaje únorem 2020, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 16. 1. 2023. Žalovaná neuhradila splátku [číslo] splatnou dne 16. 6. 2020 a byla vyzvána k její úhradě výzvou ze dne 17. 6. 2020, 17. 8. 2020 a 17. 7. 2020. Žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, o zesplatnění byla žalovaná uvědoměna dopisem ze dne 20. 8. 2020. 13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>17. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>18. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem: 20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 21. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně posuzovala údaje zjištěné z databází úvěruschopnosti žalované. Skutečnost, že žalobkyně nevyhodnotila správně schopnost žalované splácet úvěr, považuje soud za klíčovou. Z doložených příjmů a výdajů, zejména pak zjištěného skóre z databází NKRI a [příjmení] muselo být žalobci zřejmé, že zde existuje reálná pravděpodobnost, že žalovaná bude v prodlení se splácením úvěru. Hodnocení příjmové stránky tak bylo nedostatečné a vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti žalované splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 85 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání