17 C 135/2021-65 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 9. 7. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 290 387,94 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 26. 9. 2017 uzavřel žalovaný 1. s [právnická osoba] (nyní pod obchodní firmou [právnická osoba]) smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Na základě této požádali žalovaní 1. a 2. o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření, dne 20. 11. 2017 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 300 000 Kč. Meziúvěr byl žalovanými vyčerpán. Žalovaní 1. a 2. byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 1 525 Kč, dále byli povinni provádět od právního dne měsíce následujícího po uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 780 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaní však nehradili sjednané splátky, nečinili pravidelné vklady, uhradili pouze část. V souladu s úvěrovými podmínkami byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit, což žalovaným dopisem ze dne 2. 2. 2021 oznámila. Pohledávka byla splatná nejpozději 31. 1. 2021. Žalovaní ani tak pohledávku neuhradili, neuhradili ji ani k předžalobní upomínce. K datu 31. 1. 2021 provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu ve výši 20 062,06 Kč proti pohledávce na meziúvěrovém účtu. Po tomto zúčtování činila pohledávka částku 290 387,94 Kč, která je dále o 1. 2. 2021 úročena sjednaným úrokem z úvěru ve výši 6,1 % ročně a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně také od 1. 2. 2021, oboje požaduje žalobkyně do zaplacení. 2. Dne 1. 11. 2021 byl žalovanému 1. a žalované 2. doručen návrh ve věci samé (žaloba). Předvolání k prvnímu jednání, v rámci kterého byli oba žalovaní poučeni o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání, bylo žalovanému 1. doručeno dne 22. 11. 2021 a žalované 2. 25. 11. 2021 Ani jeden ze žalovaných se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 4. Žalovaným 1. a 2. byla do vlastních rukou doručena žaloba. K prvnímu jednání nařízenému na 14. 12. 2021 se žalovaní 1. a 2. nedostavili, ač předvolání k jednání spolu s poučením o následcích nedostavení se jim bylo doručeno více než 10 dnů přede dnem konání jednání. Žalovaní 1. a 2. se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostavili a žalobkyně navrhla, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. 5. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř., soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 6. Jelikož se jedná o solidárně zavázané dlužníky, jsou žalovaní 1. a 2. povinni uhradit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím společně a nerozdílně. Žalovaní jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel (žalobkyně) může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 7. Žalobkyně (dříve pod obchodní firmou [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným 1. smlouvu o stavebním spoření a v návaznosti na to s žalovanými 1. a 2. uzavřela smlouvu poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které jim poskytla úvěr a žalovaní se zavázali jej splácet řádně a včas spolu s pravidelnými měsíčními vklady na vkladový účet stavebního spoření. Jelikož žalovaní své smluvní povinnosti nedostáli, dostali se do prodlení, odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy s účinností k 31. 1. 2021. Žalovaní ani poté dlužnou částku, jistinu dlužné částky včetně smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, neuhradili. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovaným, kteří úspěch ve věci neměli. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 11 616 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 38 000 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu, a to za čtyři úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast u jednání). Dále má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč, a to za čtyři úkony právní služby, tj. 4 x 300 Kč, dle § 13 advokátního tarifu. Náhradu za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za čas strávený ze sídla zástupce žalobkyně k jednání soudu, a to ve výši 400 Kč za celkem čtyři započaté půlhodiny času. Zástupce žalobkyně má nárok taktéž na cestovné ze sídla své kanceláře v [obec] do [obec] a zpět dne 14. 12. 2021 ve výši 418,50 Kč, když se jedná o polovinu skutečně vzniklých nákladů, a to s ohledem na to, že zástupce žalobkyně má u daného soudu téhož dne celkem dvě soudní jednání, dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z průměrné spotřeby 6 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny benzinu pro rok 2021 dle příslušné vyhlášky ve výši 27,80 Kč, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce do [obec] (tam a zpět), celkem 138 km. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, na kterou má v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, činí náhrada za tuto daň ve výši 21 % 8 404 Kč. Soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 60 038,50 Kč Náklady řízení jsou žalovaní 1. a 2. v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni společně a nerozdílně uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 9. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.