17 C 85/2021-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 4. 2021 domáhal se žalobce zaplacení částky 1 997 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že dne 28. 4. 2020 bylo vozidlo [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, odstraněno a umístěno na odstavné parkoviště na náklad žalovaného z ulice [ulice a číslo], [obec], neboť neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ke dni splatnosti 29. 6. 2020, a to ani k písemné výzvě žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 19. 4. 2020 byla mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícím [celé jméno žalovaného] uzavřena smlouva kupní, kdy předmětem koupě byl [značka automobilu], [registrační značka]. Dne 28. 4. 2020 došlo na pokyn strážníka policie k odtažení vozidla [značka automobilu], [registrační značka] z ulice [ulice a číslo] ve [obec], v souladu s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to společností [právnická osoba], a to na odstavné parkoviště ve [obec]. Bylo tak učiněno proto, že vozidlo neoprávněně stálo na P-reservé [číslo] pro [právnická osoba] Provozovatelem vozidla byl [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tento odtah společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] ze dne 30. 4. 2020, splatnou 29. 6. 2020, částka činila 4 950 Kč (celkem 3 odtahy vozidel), cena za odtažení vozidla s [registrační značka] činila 1 997 Kč. Žalobce pod variabilním symbolem [číslo] uhradil dne 28. 5. 2020 částku 5 589,50 Kč, a to na bankovní účet společnosti [právnická osoba], které se shoduje na faktuře i výpise z bankovního účtu. Výzvou ze dne 3. 6. 2020 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě částky 1 997 Kč, a to za odstranění a následné umístnění vozidla s [registrační značka] na odstavné parkoviště dne 28. 4. 2020, neboť toto stálo na ulici [ulice a číslo] ve [obec] na vyhrazeném parkovišti pro vozidla„ P-reservé“. Termín splatnosti byl stanoven do 9. 6. 2020. Předmětná výzva byla žalovanému zasílána na adresu [adresa žalovaného], vrátila se však zpět jako nedoručená. Dle Centrální evidence obyvatel bylo bydliště žalovaného od 9. 7. 2010 do 2. 10. 2020 na adrese [adresa žalovaného], od 2. 10. 2020 dosud na adrese [adresa žalovaného]. 6. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Právní posouzení věci: 9. Žalovaný jakožto vlastník vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jímž byl od 19. 4. 2020 v souladu s písemnou kupní smlouvou, ponechal toto své vozidlo neoprávněně na vyhrazeném parkovišti. Proto bylo v souladu s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, rozhodnuto strážníkem policie, že toto bude na náklad žalovaného odtaženo na odstavné parkoviště. Takto bylo učiněno, a to prostřednictvím společnosti [právnická osoba], která tyto odtahy pro žalobce uskutečňuje. Žalobce za odtah a umístnění vozidla na parkoviště společnosti [právnická osoba] požadovanou částku 1 997 Kč uhradil, vyzval žalovaného k úhradě shodné částky, a to do 29. 6. 2020. Žalovaný tak neučinil a je tak povinen uhradit žalovanou částku. Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení z dlužné částky 1 997 Kč od 30. 6. 2020, tj. od data následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkon spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění. Celkem tedy byly přiznány žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.