18 C 210/2021-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud Kroměříž dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 748 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem dne [datum] pojistnou smlouvu, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo] Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 168/1996 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se smlouva řídí i Všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními podmínkami dalšími. 3. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 9. 9. 2019. Jednalo se o pojištění vozidla, kdy pojistné bylo sjednáno ve výši 3 012 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit, a to zejména s ohledem na zákonné § 3b zákona č. 168/1999 Sb. 4. Pojištění zaniklo ke dni 1. 12. 2020 v souladu s § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30 denní lhůty. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně mu bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 9. 9. 2020 do 1. 12. 2020. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 748 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 10. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-25 spisu. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Problematika pojistného je od 1. 1. 2014 upravena v ustanoveních § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 9. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. 11. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah, který se řídí samotnou pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a výše uvedenými zákonnými ustanoveními. Z tohoto smluvního vztahu plnila pouze žalobkyně a žalovaný byl v prodlení s plněním svých závazků z pojistné smlouvy. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 12. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. 15. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z., jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 19. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.