18 C 252/2020-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud Kroměříž dne [datum] domáhá po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. 2. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovaným 1. smlouvu o podnájmu osobního motorového vozidla [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované k užívání předmět podnájmu – vůz Hyundai i30, [registrační značka] s tím, že žalovaná je povinna hradit pravidelné měsíční nájemné ve výši [částka] bez DPH ([částka] vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 1 666 km, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou 26 měsíců. Žalovaná 2. se pak jako ručitel zavázala uspokojit veškeré pohledávky dlužníka pro případ jejich neuspokojení, a to podpisem ručitelského prohlášení ze dne [datum]. Žalovaná 1. nehradila sjednané splátky nájemného řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému vrácení vozidla, což tato učinila. Dlužnou částku za neuhrazené nájemné a související náklady v celkové výši [částka] žalovaná uznala dne [datum] co do důvodu a výše a zavázala se ji uhradit ve 3 splátkách se splatností [datum], [datum] a [datum], což však dosud ani částečně neučinila. Nad rámec uznané částky má pak žalobkyně také nárok na smluvní pokutu ve výši [částka] za předčasné ukončení smlouvy, požaduje však pouze částku [částka], kterou uplatnila fakturou č. VF2 [číslo] se splatností [datum]. Spolu s uvedenými dlužnými částkami se žalobkyně dále domáhá úroku z prodlení z dlužné částky a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v zákonem stanovené výši. Přes výzvy žalobkyně nebyla ani jedna z uvedených částek žalovanými uhrazena, a to ani z části. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaní byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaných předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den [datum]. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-32 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 2201 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 7. A podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou 1. vznikl závazkový právní vztah, konkrétně pak byla uzavřena smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované k užívání předmět podnájmu – vůz Hyundai i30, [registrační značka] s tím, že žalovaná je povinna hradit pravidelné měsíční nájemné ve výši [částka] bez DPH ([částka] vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 1 666 km, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou 26 měsíců. Žalovaná 2. se pak jako ručitel zavázala uspokojit veškeré pohledávky dlužníka pro případ jejich neuspokojení, a to podpisem ručitelského prohlášení ze dne [datum]. Žalobkyni v důsledku neplacení ze strany žalované 1. vznikl nárok na zaplacení sjednaného nájemného vč. smluvní pokuty v celkové výši [částka] (z toho nájemné činí [částka] a smluvní pokuta [částka]) a rovněž na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Současně soud přisvědčil požadavku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x [částka] v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v této souvislosti upozorňuje, že s ohledem na žalovanou 2. podepsané ručitelské prohlášení je tato jako ručitel zavázána uspokojit žalobkyni veškeré její pohledávky vůči žalované 1. pro případ jejich neuspokojení. 9. Úspěšné žalobkyni soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši [částka], odměny advokáta podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka [částka] a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva k plnění) 3 x částka [částka], 3 x RP po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem [částka]. 10. Výrok o tom, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. Výrok o tom, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 12. Soud zavázal žalované zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně, a to v souladu s § 140 o. s. ř., podle kterého platí společné náklady společně a nerozdílně ti účastníci, u nichž jde v řízení o taková práva a povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky vystupující na jedné straně. 13. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.