19 C 106/2020-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s odůvodněním, že žalovaný písemně uznal svůj dluh, který mu vnikl v důsledku žalobkyní poskytnuté zdravotní péče podléhající regulačnímu poplatku. Žalovaný měl v souvislosti s ošetřeními ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] uhradit regulační poplatek vždy ve výši [částka]. Po ošetření ze dne [datum] měl pak uhradit kromě regulačního poplatku také za léky v celkové výši [částka] Celkem tak dluží žalobkyni částku ve výši [částka], kterou dobrovolně neuhradil. 2. Soud usnesením ze dne 4. 1. 2021, č.j. 19 C 106/2020-35 žalovaného vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě a společně s tím jej poučil, že -) ve vyjádření je žalovaný povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu, uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé rozsudkem pro uznání, -) jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává, -) nemůže-li podat žalovaný ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. 3. Žalovanému byla výzva soudu doručena do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaný se však ve stanovené lhůtě ve věci nevyjádřil. 4. Podle § 114b odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 5. Podle § 153a o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 6. Výzva byla žalovanému řádně doručena dne [datum] do vlastních rukou, žalovaný se však ve stanovené lhůtě, ostatně ani později, nevyjádřil. Nesplnil-li žalovaný svoji povinnost řádně se ve věci samé vyjádřit, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Žalovaný tudíž uznal, že dluží žalobkyni částku ve výši [částka], odpovídající neuhrazeným regulačním poplatkům za poskytnuté ošetření a poplatku za léky. 7. Protože v předmětné věci má soud za to, že žalovaný uznal nárok žalobkyně, v předmětné věci nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, soud rozhodl o nároku žalobkyně - aniž ve věci nařídil jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.) - rozsudkem pro uznání na základě tohoto uznání. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně s návrhem zcela úspěšná, náklady řízení nepožaduje, je dle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích osvobozena od placení soudních poplatků. Soud proto v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zavázal k jeho úhradě žalovaného, neboť ten nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.